Friedwart, syn Guntbertův
Friedwart, syn Guntbertův (97–58 př. n. l.), byl válečník z germánského kmene Svébů, který sloužil pod králem Ariovistem během galských válek v 1. století př. n. l. Roku 58 př. n. l. padl v bitvě s Legio III Alpina, vedenou římským vojevůdcem Markem Antoniem, v osudném střetnutí u Vesontia.
Friedwart patřil k elitní vrstvě svébských bojovníků, kteří byli známí svou houževnatostí a specifickými rituály. Podle dobových pramenů se tito válečníci vyznačovali pověstným „svébským uzlem“ (nodus Suevicus), účesem, který měl opticky zvyšovat jejich postavu a nahánět nepřátelům hrůzu. Jako syn vlivného Guntberta pravděpodobně velel menšímu oddílu věrných (comitatus), kteří byli vázáni přísahou králi Ariovistovi a tvořili úderné jádro germánského postupu do nitra Galie. Bitva u Vesontia (dnešní Besançon) představovala pro Friedwarta a jeho soukmenovce střet dvou naprosto odlišných vojenských světů. Zatímco Germáni sázeli na divoký nápor a individuální hrdinství, římské legie pod taktovkou zkušených velitelů využívaly precizní formaci a disciplínu. Účast Marca Antonia v tomto tažení pod taktovkou Julia Caesara byla pro mladého Římana zásadní zkušeností, která předznamenala jeho budoucí politický i vojenský vzestup. Samotný střet s Legio III Alpina byl pro Svéby zničující. Tato legie, specializovaná na boj v horském a členitém terénu, dokázala efektivně odrážet germánské útoky vedené z výšin. Friedwart padl v poslední fázi bitvy, kdy se pokoušel krýt ústup Ariovistových vojsk k řece Rýnu. Jeho smrt je v germánských ústních tradicích, později zaznamenaných římskými historiky, vnímána jako symbol zániku staré kmenové svobody tváří v tvář nastupující římské hegemonii. Archeologické nálezy v okolí Besançonu z 19. století, zahrnující zdobené spony a fragmenty germánských mečů, bývají někdy romantickými badateli spojovány právě s osudem Friedwartovy družiny. Přestože je jeho jméno v historických análech jen drobnou zmínkou, zosobňuje tragický osud tisíců germánských bojovníků, jejichž ambice narazily na nekompromisní profesionalitu římské válečné mašinérie.Další informace: 11. barevný pěší pluk Spojených států, 129. (3. západopruský) pěší.