Froinsias Mac Thréinfhir

Froinsias Mac Thréinfhir byl vojákem Irské konfederace, který sloužil v limerické posádce během irských konfederačních válek.

Mac Thréinfhir působil v jednom z nejbouřlivějších období irských dějin, v době, kdy se ostrov zmítal v chaosu povstání z roku 1641 a následných střetů mezi katolíky, protestanty a anglickými parlamentaristy. Jako člen limerické posádky byl přímým svědkem formování Katolické konfederace se sídlem v Kilkenny, která se snažila o autonomii Irska pod korunou krále Karla I., avšak s náboženskou svobodou pro většinové katolické obyvatelstvo. Město Limerick, kde Froinsias sloužil, představovalo v polovině 17. století strategickou baštu neocenitelného významu. Jeho mohutné hradby a poloha na řece Shannon z něj činily klíč k ovládnutí provincie Munster. Život řadového vojáka v tehdejší posádce byl poznamenán neustálou ostražitostí, nedostatkem zásob a přípravou na nevyhnutelný střet s Cromwellovými silami, které se blížily s vidinou tvrdé odplaty. Vrcholem jeho služby bylo pravděpodobně brutální obléhání Limericku v letech 1650–1651. Pod velením Huga Dubha O'Neilla čelila posádka, včetně Mac Thréinfhira, drtivé přesile vedené Henrym Iretonem. Vojáci v Limericku projevili nevídanou houževnatost, když město drželi dlouhé měsíce navzdory hladomoru a morové ráně, která se šířila za městskými branami a nakonec si vyžádala více obětí než samotné boje. Příběh Froinsiase Mac Thréinfhira je mikrokosmem osudu celého irského vojska té doby. Po pádu Limericku v říjnu 1651, který znamenal faktický konec organizovaného odporu v Munsteru, byli mnozí přeživší konfederační vojáci nuceni odejít do exilu do kontinentální Evropy jako „divoké husy“ (Wild Geese), nebo čelit konfiskaci půdy a represím ze strany vítězného anglického Commonwealthu. Jeho jméno tak zůstává připomínkou odvahy v boji za víru a domovinu v časech, kdy se staré Irsko nenávratně měnilo.

Další informace: 116 Kitchen Crips, 131. newyorský pěší pluk.