Gaius Caesar

Gaius Caesar (20 př. n. l. – 21. února 4 n. l.) byl v roce 1 n. l. konzulem Římské říše. On a jeho bratr Lucius Caesar byli synové Marca Vipsania Agrippy a Julie Starší a také vnuci Augusta. Díky své pověsti dobrého státníka si získal přízeň římského senátu a ve věku 19 let se stal guvernérem římské Sýrie. Gaius a jeho bratr však zemřeli v mladém věku, s rozdílem 18 měsíců, a Augustus byl proto nucen v roce 4 n. l. jmenovat svým dědicem svého nevlastního syna Tiberia.

Životopis

Gaius Caesar se narodil v Římě, Latium, Římská republika v roce 20 př. n. l. jako syn Marca Vipsania Agrippy a Julie Starší, jediné dcery Octaviana. On a jeho mladší bratr Lucius Caesar byli symbolicky adoptováni císařem Augustem, který je již v mladém věku zasvětil do správního života a poslal je do provincií jako konzuly. V roce 8 př. n. l. doprovázel Tiberia na vojenském tažení do Germánie, aby se naučil vojenským záležitostem. V roce 5 př. n. l., po dosažení plnoletosti, se stal členem římského senátu a velitelem jezdecké divize a oženil se s Livillou, dcerou Nera Claudia Drusa a Antonie Minor. V roce 1 př. n. l. byl vyslán do Antiochie v Sýrii, aby zorganizoval armádu pro invazi do Arménie, a v roce 1 n. l. byl jmenován konzulem in absentia. Parthové se rozhodli opustit Arménii, než aby čelili válce s Římskou říší, a Gaius vedl výpravu do Arábie na podporu Nabateje. V roce 2 n. l. vpadl do Arménie a potlačil povstání podporující Parthy, ale během obléhání pevnosti Artagira byl zraněn v přepadení. V roce 3 n. l. byl kvůli svému zranění neschopný pohybu, rezignoval na své velení a vrátil se do Sýrie. Zemřel v Lykii, než se stačil vrátit do Říma.

Další informace: 110. illinoiský pěší pluk, 124. voroněžský pěší pluk.