Geoffroy Clair
Geoffroy Clair byl francouzský voják, který sloužil u 14. pluku milice (postaveného v historickém městě Remeš). Jeho jednotka spadala pod sbor maršála Louis-Nicolase Davouta, jednoho z nejschopnějších Napoleonových vojevůdců, známého pod přezdívkou „Železný maršál“. Clair se v červnu roku 1805 aktivně účastnil bitvy u Eugendorfu v Rakousku, která předcházela slavnějším střetům onoho roku. Život řadového vojáka v Davoutově sboru nebyl v roce 1805 vůbec snadný. Maršál Davout byl proslulý svou nekompromisní disciplínou a vyžadoval od svých mužů naprostou preciznost ve výcviku i logistice. Clair a jeho spolubojovníci z remešské milice museli během jarních a letních měsíců urazit stovky kilometrů napříč Evropou, přičemž jejich hlavním nepřítelem nebyl jen rakouský bodák, ale také prach cest, nedostatek proviantu a neustálý dril. Bitva u Eugendorfu, ač v širším měřítku napoleonských válek patří k těm méně zmiňovaným, představovala pro muže jako Clair křest ohněm. Rakouské síly se zde pokusily zpomalit francouzský postup na Vídeň, což vedlo k prudkým potyčkám v kopcovitém terénu v okolí Salcburku. Francouzská pěchota musela prokázat značnou houževnatost, aby vytlačila nepřítele z jeho pozic a zajistila Napoleonovi strategickou výhodu pro nadcházející podzimní tažení. Pro vojáka z Remeše, jako byl Geoffroy, znamenala služba v milici často přechod od civilního řemesla k brutální realitě frontové linie. Město Remeš, proslulé svou katedrálou a korunovacemi králů, dodalo armádě muže, kteří sice nebyli elitními gardisty, ale v řadách Davoutova sboru se rychle zocelili. Právě tito „bezejmenní“ pěšáci tvořili páteř Velké armády a jejich krev se vsakovala do půdy polí u Eugendorfu dávno předtím, než se historie začala psát u Slavkova. Působení Clairova pluku v rakouských zemích v roce 1805 nakonec přispělo k totálnímu zhroucení rakouské obrany. I když se o individuálních osudech vojáků milice dochovalo jen málo záznamů, jejich přítomnost v klíčových momentech, jako byl střet u Eugendorfu, dokládá, jak hluboko do francouzské společnosti sahala Napoleonova válečná mašinérie a jakou cenu museli tito muži platit za císařovy ambice.Další informace: 105. (6. královský saský) pěší, Rok 1986.