George Acworth

George Acworth (zemřel 13. září 1642) byl anglo-irský voják bojující na straně parlamentaristů, který se později stal „freebooterem“ – nájemným žoldnéřem na vlastní pěst. Působil v rámci „svobodné roty“ Rowlanda Lambera v Irsku během takzvané jedenáctileté války. Padl v roce 1642 v bitvě u Ballinacully během střetu s irskými konfederáty pod vedením Seamuse Hennesseyho.

Acworthova cesta od disciplinovaného vojína parlamentních sil k neřízenému korzárovi irských vnitrozemských plání odrážela chaos tehdejší doby. Poté, co se náboženské a politické napětí v Irsku přelilo do otevřeného násilí, Acworth pochopil, že loajalita k Londýnu mu nepřinese takové zisky jako drancování na neklidném pomezí. V Lamberově rotě si rychle vybudoval pověst muže, který se nezastaví před ničím, a jeho jméno se stalo synonymem pro bleskové výpady proti katolickým usedlostem. Jeho působení v irské divočině však nebylo motivováno pouze kořistí. Jakožto Anglo-Ir se ocitl v pasti mezi dvěma světy – pro rodilé Iry byl nenáviděným kolonizátorem, pro anglické velitele zase nespolehlivým žoldákem s příliš hlubokými kořeny v místní půdě. Tato dvojakost ho nutila k čím dál riskantnějším kouskům, kterými se snažil upevnit své postavení i moc nad svými muži, z nichž mnozí byli zběhové z obou stran konfliktu. Osudným se mu stal podzim roku 1642 u Ballinacully. Strategicky nevýznamná bažinatá oblast se změnila v jatka, když Acworthova lehká jízda narazila na připravenou léčku Seamuse Hennesseyho. Hennessey, zkušený taktik irských konfederátů, využil znalosti terénu a vlákal „svobodnou rotu“ do sevření mezi dva kopce. Acworth, věrný své pověsti, odmítl ustoupit a pokusil se o zoufalý průlom středem nepřátelské linie, což vedlo k jeho tragickému konci. Po jeho smrti se Acworthova jednotka rozpadla a většina přeživších se rozprchla do okolních lesů, kde pokračovali v partyzánském boji. Samotný Acworth zůstal v lidovém vyprávění kontroverzní postavou – pro někoho byl jen krutým lupičem profitujícím z válečných útrap, pro jiné ztělesněním nespoutaného ducha muže, který v době rozpadajících se království odmítl sloužit komukoliv jinému než svému vlastnímu meči.

Další informace: 151st (2nd Ermland) Infantry, 106. pěší pluk Ufa.