George Crook

George Crook (1828–1890) George Crook (8. září 1828 – 21. března 1890) byl generálmajor armády Spojených států, který se proslavil jako velitel sboru Unie v Západní Virginii během americké občanské války a později jako respektovaný, byť obávaný velitel „Západního odboru“ během válek s indiány na Velkých planinách. Životopis George Crook se narodil v roce 1828 v Taylorsville v okresu Montgomery ve státě Ohio. Studium na prestižní vojenské akademii West Point dokončil v roce 1852, ačkoliv se v prospěchu pohyboval na samotném chvostu své třídy. V letech 1852 až 1861 sloužil jako poručík v Kalifornii, kde velel expedici u řeky Pitt (1857). Během těchto střetů byl vážně zraněn šípem domorodých Američanů. V Klamath Glen v Kalifornii také založil pevnost Fort Ter-Waw. Americká občanská válka Po vypuknutí války v roce 1861 byl jmenován plukovníkem ohijského pluku armády Unie. Se svou jednotkou bojoval v roce 1862 v druhé bitvě u Bull Runu a ještě téhož roku byl povýšen na velitele brigády. Účastnil se bitev u South Mountain a Antietamu, kde navázal celoživotní přátelství se svým tehdejším podřízeným a budoucím prezidentem Rutherfordem B. Hayesem. V červenci 1863 převzal velení divize a bojoval u Chickamaugy a v tažení u Chattanoogy. Na jaře 1864 jej Ulysses S. Grant vyslal ze Západní Virginie, aby přerušil železniční spojení mezi Virginií a Tennessee a zničil konfederační solivary v Saltville. V květnu porazil Crook vojska Alberta G. Jenkinse v bitvě u Cloyd's Mountain, v níž Jenkins padl. V srpnu 1864 stanul v čele Departmentu Západní Virginie. Po úspěšných taženích v údolí Shenandoah byl 21. října 1864 povýšen na generálmajora. Krátce před koncem války byl zajat konfederačními partyzány, ale po měsíci byl vyměněn a zapojil se do závěrečného tažení u Appomattoxu. Války na Velkých planinách Dva roky po skončení občanské války byl vyslán na severozápad k Departmentu Columbia, kde bojoval proti kmenům Paiute a Modoc. Prezident Grant jej následně pověřil velením v teritoriu Arizona. Mezi lety 1875 a 1888 střídavě velel v Nebrasce a Arizoně. V roce 1876 svedl s Siouxy bitvu u Rosebudu. Jeho neschopnost dopadnout v roce 1886 legendárního apačského náčelníka Geronima vedla k jeho nahrazení Nelsonem A. Milesem. George Crook zemřel v Chicagu v roce 1890 jako velitel vojenské divize Missouri. Inovátor a "Šedý vlk" Crook nebyl jen strohým vojákem, ale i významným inovátorem vojenské logistiky a taktiky. Uvědomil si, že těžkopádné armádní zásobovací vozy jsou v náročném terénu západu nepoužitelné, a proto zavedl efektivní systém mulích karavan. Jeho schopnost pohybovat se rychle a nepozorovaně mu u Apačů vynesla přezdívku Nantan Lupan neboli „Šedý vlk“. Na rozdíl od mnoha svých současníků Crook nespoléhal jen na hrubou sílu; věřil v důkladný průzkum a jako jeden z prvních začal ve velkém využívat indiánské zvědy proti jejich vlastním soukmenovcům, což se ukázalo jako klíčový faktor jeho úspěchů. Rozporuplný ochránce práv domorodců Zajímavým aspektem Crookovy osobnosti byl jeho vyvíjející se vztah k původním obyvatelům. Ačkoliv byl jejich neúprosným nepřítelem na bojišti, v pozdějších letech se stal jedním z nejhlasitějších zastánců jejich práv v rámci armádních struktur. Veřejně kritizoval vládní politiku nucených přesunů do rezervací a selhání úřadů při plnění slibů daných indiánským kmenům. Proslul výrokem, že „indická otázka“ není problémem vojenským, ale otázkou spravedlnosti a dodržování zákonů, čímž si znepřátelil mnohé politiky i nadřízené. Průkopník moderního průzkumu Crookův přístup k vedení války v Arizoně předznamenal moderní protipartyzánský boj. Namísto velkých, pomalých formací vysílal malé, vysoce mobilní oddíly, které byly schopné operovat v poušti i v horách po dlouhé týdny. Tento styl boje vyžadoval hlubokou znalost psychologie nepřítele. Crook trávil hodiny diskusemi s náčelníky a snažil se pochopit jejich motivace. Tento analytický přístup mu umožnil rozbít odpor mnoha kmenů dříve pomocí diplomacie a ekonomického tlaku než skrze krvavé řeže, což šetřilo životy na obou stranách. Odkaz a historické hodnocení Dnes je George Crook vnímán jako jedna z nejkomplexnějších postav amerických dějin 19. století. Zatímco někteří historici mu vyčítají jeho podíl na destrukci kultury původních obyvatel, jiní vyzdvihují jeho lidskost v době, kdy většina bílých Američanů volala po úplném vyhlazení domorodců. Jeho vojenské deníky a zprávy dodnes slouží jako cenný pramen pro studium etnografie a historie amerického Západu. Pomník v místě jeho posledního odpočinku na Arlingtonském národním hřbitově připomíná muže, který, ač vycvičen k boji, strávil velkou část své kariéry hledáním cesty k trvalému míru.

Další informace: 152. illinoiský pěší pluk, 11. kansaský pěší pluk.