George Floyd Protests

Protesty po smrti George Floyda Protesty George Floyda byly sérií celonárodních demonstrací proti policejní brutalitě a rasismu ve Spojených státech, které vypukly v minnesotském Minneapolis 26. května 2020. Bezprostředním impulsem bylo zabití George Floyda tamní policií o den dříve. To, co začalo jako uctění Floydovy památky, se rychle proměnilo v širší hnutí proti úmrtím dalších neozbrojených Afroameričanů, jako byli Breonna Taylor či Ahmaud Arbery. Protesty cílily na nečinnost úřadů vůči policistům zapleteným do Floydovy smrti, na systémový rasismus v ozbrojených složkách a v radikálnějších rovinách volaly po odebrání financí policii či jejím úplném zrušení. Ačkoliv byla většina demonstrací pokojná, v metropolích jako Atlanta, Washington D.C. či New York přerostly v ničivé nepokoje. Docházelo k pouličním střetům, násilí proti novinářům i civilistům, a to jak ze strany policie, tak ze strany demonstrantů či infiltrovaných skupin anarchistů a bílých supremacistů. Do 11. června 2020 si události vyžádaly přes 21 mrtvých a více než 11 000 zatčených. Historie Minneapolis Rozbuškou se stala smrt George Floyda 25. května 2020. Policista Derek Chauvin mu klečel na krku a ignoroval jeho prosby o dech tak dlouho, dokud Floyd nezemřel. Starosta Jacob Frey sice čtyři zapletené policisty okamžitě propustil, ale hnutí požadovalo jejich trestní stíhání. Protesty se pod hlavičkou Black Lives Matter (BLM) bleskově rozšířily po celých USA. Od 27. května však v Minneapolis zavládl chaos – docházelo k rabování a žhářství, na čemž se podílely různé radikální skupiny od Antify až po krajně pravicové „Boogaloo Boys“ toužící po nové občanské válce. 28. května demonstranti zapálili opuštěnou budovu 3. policejního okrsku. Situaci uklidnilo až obvinění Chauvina a následně i jeho kolegů, přičemž v Minnesotě byla nasazena Národní garda v největším rozsahu v historii státu. Vlna násilí Nepokoje si vyžádaly vysokou daň na majetku i lidském zdraví. V Atlantě došlo k útoku na centrálu CNN, v New Yorku byl zraněn policejní kůň hozenou cihlou. Paralelně s tím se však objevovaly případy nepřiměřeného policejního násilí proti pokojným davům. Kontroverzi vyvolal prezident Donald Trump, když 1. června nechal slzným plynem a gumovými projektily vyklidit Lafayette Square ve Washingtonu, aby si mohl dojít pro fotografii s Biblí před kostel sv. Jana. Tento krok, doprovázený hrozbou nasazení armády, kritizovali i vysocí generálové jako Jim Mattis jako nedemokratický. Trump situaci dále vyhrotil svými tweety o „střílení při rabování“ a obviňováním „radikální levice“. Policejní reformy a radikalizace Symbolem policejní tvrdosti se stal i případ 75letého aktivisty Martina Gugina, kterému policisté v Buffalu při strčení způsobili frakturu lebky. Diskuse se stočila k moci policejních odborů a tzv. „modré zdi mlčení“, která chrání problémové policisty. Zatímco demokraté v čele s Joe Bidenem volali po reformách výcviku a transparentnosti, radikálnější křídlo hnutí prosazovalo heslo „Defund the Police“. Biden se od těchto extremistických požadavků distancoval s tím, že zdravotníci nemohou nebezpečné situace řešit bez asistence policie. Dosažené změny a odkaz Do poloviny června 2020 vyvolaly protesty v USA hlubokou společenskou reflexi. New York zrušil zákon o utajování disciplinárních záznamů policistů, v mnoha městech začaly padat sochy konfederačních generálů a vlastníků otroků. Sportovní liga NFL se omluvila za dřívější potlačování protestů hráčů, a dokonce i v Senátu prošlo přejmenování vojenských základen nesoucích jména po konfederačních zrádcích. Napětí se znovu vyostřilo v srpnu 2020 v Kenoshe po postřelení Jacoba Blakea. Během těchto nepokojů zastřelil mladý ozbrojenec Kyle Rittenhouse dva demonstranty, což vyvolalo další vlnu polarizace mezi těmi, kteří ho viděli jako hrdinu chránícího majetek, a těmi, kteří ho označili za teroristu. Události roku 2020 se staly klíčovým tématem prezidentských voleb, ve kterých Joe Biden nakonec zvítězil nad Donaldem Trumpem. Další kontext a následný vývoj Soudní dohry a odsouzení Dereka Chauvina Zásadním momentem, který přinesl hnutí pocit částečného zadostiučinění, byl soudní proces s Derekem Chauvinem v roce 2021. Chauvin byl shledán vinným z vraždy a odsouzen k více než 20 letům vězení. Tento verdikt byl vnímán jako historický milník, neboť v USA je odsouzení policisty za vraždu při výkonu služby stále velmi vzácné. Odsouzeni byli i zbývající tři policisté za porušování Floydových občanských práv, což vyslalo jasný signál o odpovědnosti jednotlivých složek. Společenský dopad a korporátní změny Hnutí neovlivnilo pouze politiku, ale i popkulturu a byznys. Mnoho globálních korporací se veřejně přihlásilo k boji proti rasismu a vyčlenilo miliardy dolarů na podporu komunit ovládaných menšinami. Došlo k rebrandingu produktů s rasistickými konotacemi (např. rýže Uncle Ben's nebo sirup Aunt Jemima). V akademické sféře a v médiích se začala intenzivněji prosazovat kritická rasová teorie, což vyvolalo protireakci v konzervativních státech, které začaly omezovat výuku těchto témat na školách. Vzestup kriminality a přehodnocení „Defund the Police“ V letech 2021 a 2022 zažila mnohá americká města prudký nárůst násilné kriminality, zejména vražd. Tento trend vedl k politickému obratu v otázce financování policie. Mnoho starostů, kteří původně slibovali škrty v rozpočtech policie, pod tlakem veřejnosti své rozhodnutí zvrátilo a naopak posílilo policejní hlídky. Debata se tak posunula od „rušení policie“ k její „modernizaci“, s důrazem na lepší deeskalační trénink a transparentnost. Mezinárodní odezva a globální hnutí Protesty se nezastavily na hranicích USA. Hnutí Black Lives Matter inspirovalo masové demonstrace v Londýně, Paříži, Berlíně i Sydney. V Evropě tyto události znovuotevřely debatu o koloniální minulosti a přítomnosti kontroverzních památníků. Například v belgických městech byly odstraněny sochy krále Leopolda II. kvůli jeho brutální vládě v Kongu. Protesty George Floyda se tak staly pravděpodobně nejrozsáhlejším lidskoprávním hnutím 21. století, které zásadně proměnilo globální pohled na rasovou spravedlnost. Galerie Sprejem pomalovaný památník Roberta E. Leeho v Richmondu, 5. září 2020.

Další informace: 14. (3. pomořanský) pěší.