George May Duvall

George May Duvall (1854–1899) byl vojákem Armády Spojených států, který během devadesátých let 19. století sloužil v Fort Wallace v Jižní Dakotě. Padl během přepadení, které v roce 1899 zosnoval kmen Wapiti ve spolupráci s gangem Van der Linde na cestě z Rapid City, během události známé jako bitva o Firwood Rise.

Duvallova kariéra u kavalérie byla poznamenána koncem éry indianských válek a nástupem modernější, leč stále neklidné doby. Ve Fort Wallace byl znám jako svědomitý muž, který se sice těšil na brzký odchod do výslužby, ale osud mu do cesty postavil jednu z nejkrvavějších přestřelek té doby. Právě Jižní Dakota se v roce 1899 stala dějištěm nečekaného spojenectví mezi zbytky odbojných domorodců a hledanými psanci, což pro armádní konvoje představovalo smrtelné nebezpečí. Samotná bitva u Firwood Rise nebyla klasickým vojenským střetem, ale brutální srážkou dvou světů. Duvallův oddíl měl za úkol chránit zásobovací vozy směřující do vnitrozemí, když se v úzkém průsmyku snesla palba z obou stran. Gang Van der Linde, proslulý svou bezohledností a taktickou vynalézavostí, využil místní znalosti bojovníků Wapiti a vytvořil pro vojáky past, ze které nebylo úniku. Podle očitých svědků, kteří masakr přežili, byl George May Duvall jedním z prvních, kteří opětovali palbu. Snažil se zorganizovat obranu kolem převráceného vozu, ale přesila byla zdrcující. Jeho smrt symbolizovala tragický konec staré gardy hraničářů, kteří věřili v řád a zákon v krajině, kde už brzy nemělo být místo pro nikoho – ani pro vojáky, ani pro psance, kteří je sprovodili ze světa. Dnes je Duvallovo jméno připomínáno na skromném pomníku nedaleko místa střetu, ačkoli prach nad cestou z Rapid City už dávno utichl. Jeho příběh zůstává fascinujícím střípkem v mozaice historie amerického pohraničí, kde se osobní tragédie jednotlivce propletla s legendárními jmény, která dodnes definují mýtus o Divokém západě.

Další informace: Rok 1978, 108. illinoiský pěší pluk.