Geórgios Gounaroglou

Geórgios Gounaroglou (zemřel 1203 př. n. l.) byl rhodský řecký bojovník, který sloužil v Kleónově vojsku pod synem Elpidia během bájné trojské války. Svůj osud nalezl v roce 1203 př. n. l. v bitvě u Laermy, kde padl v krutém střetu s etiopskými nájezdníky vedenými králem Memnonem.

Geórgios nepocházel z královského rodu, přesto se jeho jméno zapsalo do análů rhodských dějin jako symbol nezdolné odvahy ostrovanů. Podle dochovaných ústních tradic byl mistrem v boji s krátkým mečem a proslul svou schopností velet předsunutým hlídkám v členitém terénu. Právě u Laermy, uprostřed hustých lesů a skalisek, se jeho oddíl ocitl v první linii proti Memnonovým obávaným bojovníkům, kteří přišli na pomoc obléhané Tróji. Samotná bitva u Laermy je v kronikách popisována jako jeden z nejtemnějších momentů pro řecké spojence na Rhodu. Etiopské vojsko, opředené mýty o své nesmrtelnosti a nadlidské síle, vtrhlo do vnitrozemí s nevídanou zuřivostí. Geórgios se prý postavil přesile, aby umožnil ústup raněným spolubojovníkům, a jeho štít byl později nalezen rozetnutý vpůl, což svědčilo o brutalitě posledního zápasu. Smrt Geórgia Gounarogloua hluboce zasáhla morálku Kleónových mužů. Na jeho počest byl na místě bitvy vztyčen skromný mohylový hrob, u kterého rhodští vojáci po generace skládali své přísahy. Ačkoliv byl Memnon později poražen samotným Achillem, Geórgiova oběť u Laermy zůstala v paměti lidu jako připomínka toho, že cena za svobodu řeckých měst byla vykoupena krví i těch, kteří nestáli v záři reflektorů Homérových eposů. Archeologické nálezy v oblasti dnešní Laermy dodnes odkrývají fragmenty zbraní a keramiky z pozdní doby bronzové, které korelují s obdobím popsaným v legendách. Ačkoliv jsou historické hranice mezi mýtem a skutečností v případě trojské války tenké, postava Geórgia Gounarogloua ztělesňuje osudy tisíců bezejmenných hrdinů, jejichž odvaha tvořila základy antické civilizace.

Další informace: 11. tanková armáda SS, 13th Street.