Giles Caldwell

Giles Caldwell byl americký vlastenec a člen milic z Jižní Karolíny, kterého v roce 1780, během americké války za nezávislost, naverboval Benjamin Martin do boje proti britským „červenokabátníkům“. Caldwellův příběh je zasazen do kritického roku 1780, kdy se ohnisko války přesunulo na jih. Po pádu Charlestonu se zdálo, že britská armáda má Karolíny pevně v hrsti. Právě v této bezútěšné době začaly vznikat partyzánské oddíly složené z prostých farmářů a lovců, kteří odmítali složit zbraně. Giles, jakožto rodák z drsného pohraničí Jižní Karolíny, představoval ideálního rekruta – muže, který znal každý močál a lesní stezku lépe než své boty. Služba pod Benjaminem Martinem nebyla pro Caldwella jen otázkou politického přesvědčení, ale často i osobní msty a přežití. Martinova taktika se nesoustředila na otevřené bitvy na polích, kde měli Britové drtivou převahu v disciplíně a počtu bajonetů. Místo toho se Giles a jeho spolubojovníci specializovali na přepady ze zálohy, narušování zásobovacích linií a rychlé mizení v neprostupném terénu, což britským důstojníkům působilo značné strategické potíže. Život v milici byl pro muže jako Caldwell nesmírně vyčerpávající. Často operovali bez řádných uniforem, s minimem munice a s vědomím, že pokud budou dopadeni, nebude s nimi zacházeno jako s válečnými zajatci, ale jako se zrádci koruny. Přesto se tito muži stali páteří odporu, který nakonec vyčerpal britské síly generála Cornwallise a připravil půdu pro rozhodující vítězství u Yorktownu. Odkaz Gilese Caldwella, ačkoliv může být v širších dějinách zastíněn velkými generály, symbolizuje nezdolného ducha obyčejných Američanů. Ti byli ochotni opustit své domovy a rodiny, aby se chopili mušket a postavili se tehdy nejmocnější armádě světa. Jejich odvaha v bažinách Jižní Karolíny definovala charakter rodícího se národa a ukázala, že touha po svobodě je silnější než jakákoliv imperiální moc.

Další informace: Rok 1793, Rok 1914.