Gilles Jacquemin

Gilles Jacquemin (1848 – 12. ledna 1871) Gilles Jacquemin byl francouzský voják, který sloužil jako řadový vojín francouzské armády během prusko-francouzské války. Bojoval v řadách Armády Loiry pod velením generála Antoina Chanzyho a padl v boji během bitvy u Le Mans v roce 1871. Historický kontext a Armáda Loiry Jacqueminův osud byl úzce spjat s dramatickou fází války, která následovala po katastrofální porážce Francie u Sedanu a zajetí císaře Napoleona III. Jako člen Armády Loiry byl součástí narychlo sestavených sborů, které měly za úkol zvrátit nepříznivý vývoj konfliktu a uvolnit pruské sevření Paříže. Tito vojáci, často mladí odvedenci bez dostatečného výcviku, čelili v kruté zimě roku 1870–1871 nejen skvěle organizované pruské mašinérii, ale i hladu a vyčerpání. Poslední odpor u Le Mans Bitva u Le Mans, ve které Jacquemin položil svůj život, představovala jeden z posledních velkých pokusů francouzského odporu. Ve dnech 11. a 12. ledna 1871 se Chanzyho vojska střetla s pruskými silami prince Fridricha Karla. Boje probíhaly v extrémních podmínkách – krajina byla pokryta hlubokým sněhem a ledem, což ztěžovalo jakékoli manévrování. Jacquemin se ocitl v samém centru dění, když se Francouzi pokoušeli udržet strategické pozice před městem, zatímco morálka mužstva pod náporem neustálého ostřelování kolísala. Odkaz neznámého vojína Smrt Gillese Jacquemina 12. ledna 1871, tedy v druhý a rozhodující den bitvy, symbolizuje tragédii celé jedné generace Francouzů. Zatímco historie si pamatuje jména generálů, byli to právě muži jako Jacquemin, kteří nesli hlavní tíhu defenzivních bojů v beznadějné situaci. Bitva u Le Mans skončila pro Francii drtivou porážkou a následným ústupem, což fakticky znamenalo konec organizovaného odporu na západě země a uspíšilo uzavření příměří. Vzpomínka na oběti války Dnes je jméno Gillese Jacquemina připomínkou tisíců padlých, jejichž životy vyhasly v posledních týdnech konfliktu, který navždy změnil mapu Evropy a vedl ke sjednocení Německa. Jeho služba v Armádě Loiry zůstává v regionální paměti Francie důkazem odvahy a ochoty bránit vlast i ve chvíli, kdy byla vojenská situace prakticky ztracená. Pomníky věnované obětem roku 1871, rozeseté po celém departmentu Sarthe, tiše hovoří o obětech jednotlivců, jako byl právě on.

Další informace: 1200 Blocc East Coast Crips, 116. pěší.