Godfrey de Bouillon

Godfrey de Bouillon (18. září 1060 – 18. července 1100) byl králem Jeruzaléma v letech 1099 až 1100, předchůdcem Balduina I. Jeruzalémského. Byl prvním králem Jeruzaléma a rod Boulogne vládl Jeruzalému během prvních několika panovnických let.

Životopis

Godfrey se narodil 18. září 1060 jako syn hraběte Eustache II. z Boulogne a Idy z Lotrinska. V roce 1076 se stal pánem Bouillonu a v roce 1087 vévodou Dolního Lotrinska. V roce 1095, kdy papež Urban II. vyhlásil první křížovou výpravu, se Godfrey připojil k křížovým vojskům z Francie a Německa, která táhla Evropou. V roce 1096 vedl armádu k vítězství nad sultanátem Rum v bitvě u Dorylaea v Anatolii a v roce 1098 armáda po dlouhém a nákladném obléhání, které si vyžádalo mnoho obětí mezi křižáky, dobyla Antiochii. V roce 1099 Godfrey obléhal svaté město Jeruzalém a po intenzivním obléhání bylo město úspěšně dobyto. Křižáci vyvraždili muslimy a Židy ve městě a 15. července 1099 byl Godfrey korunován prvním králem Jeruzalémského království.

Svobodný Godfrey se oženil s dcerou vévody Rogera ze Sicílie, královnou Sibylou Jeruzalémskou (nezaměňovat s pozdější Sibylou Jeruzalémskou). Godfrey okamžitě začal rozdělovat tituly lén svým spolubojovníkům, přičemž nejvyšší prioritu měla jeho rodina. Jeho bratr Baldwin (budoucí Baldwin I. Jeruzalémský) již vládl nezávislému hrabství Edessa v severozápadní Mezopotámii, zatímco rod Hauteville vládl knížectví Antiochie severně od Jeruzaléma v rohu mezi Tureckem a Sýrií. Godfrey pozval svého nemanželského nevlastního bratra Huguesa do svého království a udělil mu hrabství Jaffa. V roce 1099 dobyl šejchát Sur a šejchát Bejrút, dva malé a nezávislé muslimské státy, a v prosinci 1099 vyhlásil abbásovský chalífát džihád proti Jeruzalémčanům. S pomocí velké armády žoldáků se Godfreyovi podařilo těmto útokům odolat a zajmout několik nepřátelských vůdců. Po zajetí popravil dedebabu z řádu Bektashi a do 2. září 1102 donutil kalifa al-Mustazhira souhlasit s bílým mírem. Téhož dne nechal popravit všechny zajaté muslimské vůdce jako odplatu za jejich válku proti křesťanství. 28. listopadu 1102 vyhlásil válku kalifovi al-Mustalimu z fatimidského chalífátu v Egyptě v naději, že dobude Askalón, a 20. května 1103 donutil al-Mustaliho kapitulovat. Zemřel 29. července 1103 ve věku 43 let na následky silného stresu. Jeho bratr Eustache z Jeruzaléma ho nahradil jako král.

Další informace: 116 Kitchen Crips, 1503.