Godric Morley

Godric Morley, 2. hrabě z Herefordu Godric Morley, 2. hrabě z Herefordu (1320 – 16. října 1378), známý také jako Godric Královrah (anglicky Godric the Kingbreaker), byl anglický šlechtic, vojevůdce a rebel, který během svého života dvakrát svrhl anglického monarchu. Jako syn Godwyna Morleyho, zakladatele hrabství Hereford, se Godric vypracoval z relativně nevýznamného postavení na pomezí s Walesem. Zásadní roli sehrál právě v pohraničí, kde mu vítězství v bitvě u Gospel Pass a zajetí velšského uchazeče o trůn Dafydda z Powys Fadog vyneslo celonárodní slávu. Následujících několik let strávil po boku vévody z Gloucesteru na tažení jižním Walesem, kde získal další uznání. Poté, co rozhodujícím způsobem zasáhl do bitvy u Kenfig Hill, jej král Jindřich III. jmenoval „Štítem pomezí“ (Shield of the Marches). Godric se účastnil také první burgundské války, v níž porazil francouzská vojska v bitvách u Argentanu a Mamers. Jeho největším triumfem byla bitva u Luigny, kde zajal vévodu z Alençonu a řadu dalších šlechticů. Právě během tohoto tažení si však získal pověst brutálního muže, zejména ve vztahu k aristokracii. Nejvíce jej nechvalně proslavil tzv. „Den černých květů“ (Le jour du Fleurs Noir), během něhož nechal popravit sedm členů vedlejších větví rodu Valois a jejich těla hodit do řeky Vère. Navzdory své krutosti byl po četných vítězstvích jmenován rytířem Podvazkového řádu a při korunovaci krále Alfréda II. v Caen zastával úřad hraběte maršálka (Earl Marshal). Jeho stoupající prestiž však vzbudila nevoli u hrabat ze Suffolku a Berkshire a jejich spojenců, kteří se těšili přízni předchozího krále. Během poloviny a konce 50. let 14. století Godric dominoval anglickému královskému dvoru a vybudoval si silnou základnu stoupenců v pohraničních hrabstvích jako Gloucestershire, Shropshire a Warwickshire. Z pozice hraběte maršálka a nejvyššího herolda (King of Arms) využíval svůj vliv na Alfréda II. k posílení svých spojenců (frakce „Lvů“), což vyvolávalo odpor jeho rivalů („Jelenů“). V dubnu 1360 král Alfréd onemocněl a upadl do stavu částečného bezvědomí. Jelikož neměl mužského dědice, byl rod Arundelů ohrožen svou mladší větví, rodem z Winchesteru, během událostí známých jako „Zimní krize“ (1360–1361). Godric podpořil Winchestery a v čele svých věrných vjel do Londýna, aby donutil dvůr jmenovat dědicem Percyho de Gaël. Navzdory početní převaze věrných Arundelů vedly Godricovy strategické schopnosti k rychlému vítězství Winchesterů a obsazení hlavního města. Godric zde dohlédl na prohlášení Percyho za následníka trůnu. Smrt Alfréda II. v červnu 1361 pak znamenala nástup dynastie Gaëlů, přičemž Godric se stal faktickým vládcem v pozadí, který krále Percyho po celá 60. léta manipuloval ve svůj prospěch. Pád mocného maršálka a jeho odkaz Vztah mezi Godricem a králem Percym se začal hroutit v roce 1371, kdy král, toužící po vymanění se z maršálkova stínu, odmítl potvrdit Godricovy nároky na rozsáhlé državy v Akvitánii. Godric, věrný své přezdívce „Královrah“, neváhal a okamžitě započal spiknutí s cílem nahradit Percyho jeho mladším bratrem Edmundem. Tato druhá vzpoura však byla mnohem krvavější než ta předchozí. Země byla vyčerpána neustálými boji a tentokrát se proti Godricově brutalitě postavila i církev, která jej po popravě biskupa z Herefordu exkomunikovala. Rozhodující střet nastal v bitvě u Tewkesbury v roce 1374. Ačkoliv Godric opět prokázal své taktické mistrovství a téměř dosáhl vítězství, zrada jeho vlastního synovce, sira Roberta Morleyho, vedla k rozpadu jeho levého křídla. Godric byl nucen uprchnout do Walesu, do míst, kde kdysi začínala jeho kariéra. Zde strávil čtyři roky jako psanec, vedoucí guerillovou válku proti královským posádkám, zatímco jeho hrabství bylo zkonfiskováno korunou a jeho jméno bylo v Londýně proklínáno. Godric Morley zemřel 16. října 1378 za nevyjasněných okolností v troskách hradu Wigmore. Podle legendy byl otráven vlastními strážemi, které už neunavovaly neustálé útrapy a krutost jejich pána. Jiné prameny uvádějí, že podlehl starým zraněním, která se mu v chladném podzimním počasí zanítila. Jeho tělo nebylo nikdy oficiálně identifikováno, což v lidových pověstech živilo naději, že „Štít pomezí“ stále žije v horách a čeká na chvíli, kdy Anglie bude opět potřebovat muže schopného lámat koruny. Navzdory své rozporuplné pověsti zůstává Godric Morley jednou z nejvýznamnějších postav 14. století. Jeho reformy anglické heraldiky a vojenské logistiky, které zavedl jako hrabě maršálek, přežily staletí. V historické paměti však zůstává především jako symbol šlechtické ambice, která nezná hranic – muž, pro něhož byli králové pouze figurkami na šachovnici jeho vlastního osudu.

Další informace: 146. (1. mazurská) pěchota, 12th Street Expressway.