Gong Feibiao

Gong Feibiao († 5. listopadu 1937) byl čínský voják, který sloužil v řadách 62. divize Národní revoluční armády během druhé čínsko-japonské války. Padl v boji u Ťin-šan-wej (Jinshanwei) v průběhu bitvy o Šanghaj, jednoho z nejkrvavějších střetů moderních dějin. Gongova oběť se odehrála v kritickém bodě konfliktu, kdy se japonská císařská armáda pokusila prolomit patovou situaci v Šanghaji provedením obchvatného manévru. 5. listopadu 1937 zahájili Japonci masivní vylodění v zátoce Chang-čou, právě u Ťin-šan-wej. Pro čínské obránce, včetně Gongovy 62. divize, to znamenalo čelit zdrcující přesile podporované dělostřelectvem z moře a leteckým bombardováním, na které byla tehdejší čínská výzbroj jen krátká. Boje v této oblasti byly extrémně brutální a probíhaly často muže proti muži v bažinatém terénu a mezi pobřežními opevněními. Gong Feibiao a jeho spolubojovníci se ocitli v přední linii odporu proti deseti japonským divizím, které se snažily odříznout čínské ústupové cesty ze Šanghaje. Přestože byli čínští vojáci technicky zaostalí, jejich odhodlání bránit rodnou půdu fascinovalo tehdejší světové korespondenty a vyneslo jim přezdívku „železní vojáci“. Smrt Gonga Feibiaa v ten osudný den symbolizuje tragédii tisíců mladých mužů, kteří položili život v marné snaze zastavit invazi u samotného pobřeží. Pád Ťin-šan-wej vedl k postupnému obklíčení Šanghaje a nutil čínské velení k bolestnému ústupu směrem k Nankingu. Tento moment je historiky považován za začátek konce organizované obrany východní Číny v roce 1937. Dnes je jméno Gong Feibiao připomínáno jako součást kolektivní paměti na „Válku odporu“. I když o jeho osobním životě víme málo, jeho přítomnost v historických záznamech slouží jako memento obrovských lidských ztrát, které Čína utrpěla. Jeho osud zůstává pevně spjat s blátem a krví šanghajského pobřeží, kde se psaly dějiny moderní Asie.

Další informace: 140. newyorský dobrovolnický pěchotní pluk, Rok 2022.