Gsta Hgg

Gösta Hägg: Voják severu v srdci Evropy Gösta Hägg (narozen 1793) byl švédský voják, který sloužil v řadách švédské armády během bouřlivého období napoleonských válek. V roce 1813 se pod velením Jeana-Baptista Bernadotta zúčastnil osudové bitvy u Lipska na území dnešního Německa. Häggův osud byl pevně spjat s ambicemi tehdejšího švédského korunního prince Karla Jana, původně francouzského maršála Bernadotta. Pro mladého vojáka z chladného severu představoval pochod do nitra Evropy cestu do neznáma. Švédský kontingent v bitvě u Lipska, známé také jako „Bitva národů“, hrál klíčovou roli v rámci Severní armády, která měla za cíl definitivně zlomit Napoleonovu nadvládu nad kontinentem. Podmínky na bojišti byly pro muže jako Hägg drsné. I když byli Švédové zvyklí na nepřízeň počasí, chaos bitvy u Lipska, kde proti sobě stálo přes půl milionu vojáků, byl nepopsatelný. Gösta a jeho spolubojovníci se museli vypořádat nejen s nepřátelskou palbou a dýmem z černého prachu, ale i s logistickými potížemi a únavou po dlouhých přesunech napříč německými státy. Právě u Lipska Švédové efektivně využili své dělostřelectvo a pomohli uzavřít obklíčení francouzských vojsk. Pro řadové vojáky, jako byl Hägg, však vítězství neznamenalo jen slávu, ale především přežití v největším ozbrojeném střetu dějin až do první světové války. Tato zkušenost hluboce poznamenala celou generaci švédských mužů, kteří se po dekádách bojů konečně dočkali éry míru, jež pro Švédsko trvá v podstatě dodnes. Po skončení napoleonských tažení se veteráni jako Gösta Hägg vraceli domů do Skandinávie, často s podlomeným zdravím, ale s neuvěřitelnými příběhy o tom, jak „prostý seveřan“ pomáhal přepsat mapu Evropy a svrhnout jednoho z největších vojevůdců všech dob. Jejich odkaz zůstává vytesán v archivech švédských pluků jako připomínka doby, kdy Švédsko naposledy aktivně zasahovalo do velkých mocenských bojů na kontinentu.

Další informace: 11. (2. slezský) granátník "Král Fridrich III", 105. newyorský pěší pluk.