Gustavus Jariah Brock

Gustavus Jariah Brock: Muž ze Železné brigády Gustavus Jariah Brock (narozen 1814) byl vojákem armády Unie, který během americké občanské války sloužil v řadách 19. indianského pěšího pluku. Dne 17. září 1862 bojoval po boku svých spolubojovníků z proslulé Železné brigády v krvavé bitvě u Antietamu. Cesta do „Kukuřičného pole“ Brockův pluk dorazil k Marylandu jako součást jednotky, která si brzy získala respekt nepřítele i spojenců. Železná brigáda byla snadno rozpoznatelná díky svým vysokým černým kloboukům (Hardee hats), které jim vysloužily přezdívku „Černokloboučníci“. U Antietamu se Gustavus a jeho druhové ocitli v samotném epicentru pekla – v legendárním Millerově kukuřičném poli. Boje zde byly tak intenzivní, že stvoly kukuřice byly skoseny palbou stejně efektivně jako ostřím kosy a země zůstala pokryta těly v modrých i šedých uniformách. Disciplína pod palbou Navzdory svému věku – v roce 1862 mu bylo již 48 let, což z něj dělalo na tehdejší poměry staršího vojáka – musel Brock vykazovat neuvěřitelnou fyzickou i psychickou odolnost. 19. indianský pluk byl znám svou železnou disciplínou. Zatímco kolem nich svištěly olověné kulky typu Minié, tito muži drželi linii a odpovídali přesnou salvou. Právě u Antietamu si brigáda definitivně potvrdila svou pověst jednotky, která neustoupí, dokud k tomu nedostane přímý rozkaz, bez ohledu na ztráty. Odkaz 19. indianského pluku Služba v 19. indianském pluku nebyla pro Brocka jen o velkých bitvách, ale i o nekonečných pochodech blátem, špatné stravě a nemocech, které v táborech kosily vojáky častěji než nepřátelské kulky. Po Antietamu se pluk účastnil dalších klíčových střetů, včetně Fredericksburgu a osudového Gettysburgu, kde brigáda utrpěla zdrcující ztráty při obraně McPhersonova hřebene. Brockův příběh je tak zrcadlem osudu tisíců dobrovolníků ze Středozápadu, kteří opustili své farmy a rodiny, aby zachovali celistvost Unie. Život po bouři Ačkoliv záznamy o Gustavově životě po válce jsou strohé, jeho přítomnost v řadách Železné brigády z něj činí součást amerického vojenského mýtu. Ti, kteří přežili bitvu u Antietamu – nejkrvavější den v americké historii – si domů odnášeli neviditelné šrámy. Pro muže jako Brock znamenal konec války návrat k civilnímu životu v Indianě, kde vzpomínky na dým nad Marylandem a kamarády, kteří zůstali v kukuřičném poli, pravděpodobně nikdy nevybledly.

Další informace: 145. newyorský pěší pluk.