Gwennin Le Soudeer

Gwennin Le Soudeer: Střelec od mostu u Lodi Gwennin Le Soudeer byl francouzský fuziliér, který sloužil v Bonapartově Armée d’Italie během italského tažení v rámci francouzských revolučních válek. V květnu roku 1796 se přímo účastnil legendární bitvy u Lodi, která upevnila Napoleonovu pověst mezi prostými vojáky. Le Soudeer patřil k oné generaci mladých mužů, které do zbraně povolala revoluční vřava a vidina nové, spravedlivější Evropy. Jako fuziliér tvořil páteř francouzské pěchoty – byl vycvičen k rychlým přesunům a přesné palbě z křesadlové muškety, což byly dovednosti, které se v severoitalských rovinách ukázaly jako naprosto klíčové pro úspěch celého tažení. Bitva u Lodi, kde Gwennin bojoval, nebyla jen obyčejným střetem. Šlo o riskantní útok přes úzký dřevěný most přes řeku Adda, který bránila rakouská děla. Právě zde se zrodil kult „Malého kaprála“, když sám Bonaparte pod palbou rovnal hlavně kanónů. Pro řadové vojáky, jako byl Le Soudeer, to byl křest ohněm v pravém slova smyslu – útok v sevřených řadách proti kartáčovým střelám vyžadoval železnou disciplínu a fanatickou odvahu. Podmínky v italském tažení však nebyly jen o slávě na bojišti. Gwennin a jeho spolubojovníci se museli potýkat s chronickým nedostatkem zásob, rozmočenými cestami a neustálým pochodováním. Francouzská armáda v té době žila „z kraje“, což v praxi znamenalo, že fuziliéři museli být stejně zruční v boji jako v hledání jídla a opravě vlastních uniforem, které se po týdnech v poli měnily v cáry. Přestože jména jednotlivých fuziliérů často zapadají v prachu dějin vedle jmen slavných maršálů, postavy jako Gwennin Le Soudeer ztělesňují ducha tehdejší doby. Jejich vytrvalost v italských kampaních položila základy pro budoucí napoleonskou nadvládu nad kontinentem a přeměnila italskou politickou mapu způsobem, který rezonoval ještě po celá desetiletí.

Další informace: 100th Panzer Battalion.