Gwyddno Eouzan

Gwyddno Eouzan: Zapomenutý hrdina kanadských Patriotů Gwyddno Eouzan byl francouzsko-kanadský voják, který během americké války za nezávislost sloužil v 1. kanadském pluku Kontinentální armády. Spolu s řadou dalších obyvatel Montrealu odmítl zachovat věrnost britským dobyvatelům Kanady a namísto toho se přidal na stranu invazních jednotek „Patriotů“. Pod velením generála Richarda Montgomeryho se v prosinci 1775 účastnil osudné bitvy o Québec a následně i dalších střetů na severním válčišti. Eouzanova motivace nebyla v tehdejším Montrealu ojedinělá. Mnoho francouzsky mluvících obyvatel, známých jako Canadiens, stále pociťovalo hořkost z britské nadvlády po sedmileté válce. Naděje, že by se Quebec mohl stát čtrnáctou kolonií a zbavit se britského vlivu, byla silným hybatelem. Eouzan a jeho druhové v 1. kanadském pluku, přezdívaném „Livingstonův pluk“, tak riskovali obvinění z vlastzrady vůči britské koruně výměnou za vizi svobody, kterou nabízela rodící se americká unie. Zimní tažení roku 1775 bylo pro Eouzana zkouškou ohněm i mrazem. Během obléhání Québecu se musel potýkat nejen s britskou palbou, ale i s brutálním počasím a epidemií neštovic, která decimovala Montgomeryho řady. I po neúspěšném útoku na město, při kterém generál Montgomery zahynul, zůstal Eouzan věrný revoluční věci. Účastnil se náročného ústupu z Kanady, během něhož se zdecimované kanadské jednotky stahovaly k New Yorku, neustále pronásledovány britskou přesilou. V pozdějších fázích války se Eouzanův pluk stal klíčovým prvkem obrany severní hranice. Tito muži byli pro Washingtonovu armádu neocenitelní nejen jako zkušení bojovníci v lesním terénu, ale také jako průzkumníci a tlumočníci. Přestože naděje na osvobození Kanady postupem času slábla a smlouva z Paříže nakonec ponechala Quebec v britských rukou, Eouzan a jeho spolubojovníci si svými činy vysloužili uznání jako jedni z prvních „zahraničních“ dobrovolníků americké revoluce. Dědictví Gwyddna Eouzana dnes připomíná složitou mozaiku loajality v Severní Americe 18. století. Zatímco historie se často soustředí na třináct britských kolonií, příběhy jako ten jeho ukazují, že volání po nezávislosti rezonovalo i v hlubokých lesích svatého Vavřince. Po válce se mnozí z těchto kanadských veteránů nemohli vrátit domů a usadili se na pozemcích v New Yorku, které jim Kongres přidělil jako odměnu za jejich věrnost a oběti.

Další informace: 14. newyorský pěší pluk, 127th United States Colored Infantry Regiment.