Gwynlais Flint

Gwynlais Flint (1843 – 22. ledna 1879) byl vojákem britské armády, který sloužil u 2. warwickshirského pluku v Jižní Africe během anglo-zuluské války. Padl v boji proti Zulům v tragické bitvě u Isandlwany roku 1879.

Flintův osud byl neodmyslitelně spjat s ambiciózní, leč tragicky podceněnou invazí do Zululandu. Jako zkušený pětatřicátník v řadách 2. praporu 24. pěšího pluku (později známého jako South Wales Borderers) tvořil páteř britských sil, které měly podle předpokladů velení snadno pacifikovat „divošské“ vojsko krále Cetshwaya. Realita afrického bojiště však měla k salonním představám londýnských generálů velmi daleko. Onen osudný lednový den u úpatí hory Isandlwana, jejíž tvar připomíná ležícího lva, se Flint a jeho spolubojovníci ocitli v kleštích taktické formace „buvolích rohů“. Navzdory technologické převaze v podobě pušek Martini-Henry se britská linie pod náporem zhruba 20 000 zuluských válečníků začala hroutit. Nedostatek munice a příliš roztažené obranné pozice udělaly z Flintova oddílu snadný cíl pro neohrožené bojovníky vyzbrojené oštěpy assegais. Chaos posledních minut bitvy u Isandlwany nedovoluje přesně zmapovat Flintovy závěrečné okamžiky, ale historie pluku hovoří o hrdinném odporu v malých skupinkách, které se bránily do posledního náboje, a nakonec i v boji muže proti muži s nasazenými bajonety. Gwynlais Flint zůstal na bitevním poli jako jeden z více než 1 300 britských vojáků a jejich spojenců, kteří ten den zaplatili životem za imperiální aroganci velení. Dnes je jméno Gwynlaise Flinta připomínáno nejen v archivech jeho pluku, ale i jako symbol generace vojáků, jejichž odvaha v poli byla v příkrém rozporu s tragickými omyly jejich nadřízených. Jeho smrt předznamenala následnou slavnou obranu Rorke's Drift, která se odehrála jen o pár hodin později, a navždy vryla jméno 24. pluku do vojenských dějin jako synonymum pro oběť přinesenou v daleké, nehostinné zemi.

Další informace: 155. (7. západopruská) pěchota, Rok 2014.