Hadad Son Of Eshmun

Hadad, syn Ešmunův: Poslední strážce Byblu Hadad, syn Ešmunův (zemřel 1198 př. n. l.), byl kanaánský válečník a šlechtic v řadách vojsk města Byblos v období pozdní doby bronzové. Padl v lítém boji s Izraelity v bitvě u Sebline roku 1198 př. n. l., v časech, kdy se starověký svět zmítal v chaosu kolapsu velkých říší. Hadad nepocházel z prostých poměrů; jeho jméno odkazuje na semitského boha bouře, zatímco otcovo jméno uctívá Ešmuna, fénického boha uzdravení. Jako kapitán byblské gardy byl zodpovědný za ochranu obchodních cest, které spojovaly fénické pobřeží s vnitrozemím. Jeho zbroj, pravděpodobně tvořená bronzovými šupinami a zdobenou přilbicí, byla symbolem upadající slávy kanaánských městských států, které čelily rostoucímu tlaku nově se formujících kmenových svazů. Bitva u Sebline, která se Hadadovi stala osudnou, nebyla pouhou lokální potyčkou. Odehrávala se v širším kontextu invazí tzv. Mořských národů a postupu izraelských kmenů do vnitrozemí Kanaánu. Podle fragmentárních záznamů vedl Hadad protiútok z kopců, aby uvolnil sevření obklíčeného zásobovacího konvoje. Strategická chyba v odhadu členitosti terénu však vedla k tomu, že jeho jednotka byla oddělena od hlavního šiku a následně zdecimována. Hadadova smrt v roce 1198 př. n. l. symbolizuje konec jedné éry. Zatímco Byblos sám díky svému přístavu a obchodu s cedrovým dřevem přežil, jeho vojenská dominance v regionu byla nenávratně zlomena. V pozdějších fénických textech byl Hadad, syn Ešmunův, občas připomínán jako tragická postava – hrdina, který sice nedokázal zvrátit kolo osudu, ale svou odvahou u Sebline zajistil své rodině čestné místo v análech historie, jež se brzy začala psát železem místo bronzu.

Další informace: 13th Erivan Grenadier Regiment, 33rd Jeletz.