Hans Vetter

Hans Vetter (zemřel 1759) byl německý voják, který sloužil ve francouzské královské armádě během sedmileté války. Padl v boji v bitvě u Slindonu v Anglii roku 1759. Vetter patřil k početnému zástupu německých žoldnéřů, kteří v 18. století tvořili páteř evropských armád. Ačkoliv bojoval pod liliemi francouzského krále Ludvíka XV., jeho osud ho zavál na britské ostrovy, což bylo pro tehdejší kontinentální vojska neobvyklé a riskantní tažení. Jeho působení v pluku Royal-Suédois nebo podobné cizinecké jednotce podtrhuje tehdejší praxi, kdy loajalita k panovníkovi často převyšovala národní původ. Samotná bitva u Slindonu, v níž Vetter našel svou smrt, představovala jeden z nejvíce dramatických, byť často opomíjených momentů konfliktu na anglické půdě. Podle dobových hlášení byl Vetter zasažen kartáčovou střelou při pokusu o zformování obranného čtverce na blátivých polích Sussexu. Jeho smrt byla okamžitá, čímž se uzavřela kapitola života muže, který vyměnil rodné Bavorsko za nejistý chléb královy pěchoty. Vojenský život Hanse Vettera nebyl jen o bitvách, ale především o nekonečných pochodech a drsných podmínkách v táborech. Jako veterán několika tažení si v armádě vysloužil pověst spolehlivého střelce. Jeho deník, pokud by se nějaký dochoval, by pravděpodobně vyprávěl příběhy o nedostatku proviantu, nekvalitním střelném prachu a neustálém drilu, který byl nezbytný pro přežití v éře lineární taktiky, kde vojáci stáli tváří v tvář nepříteli v otevřeném poli. Po bitvě u Slindonu byl Vetter pohřben v neoznačeném masovém hrobě nedaleko místního kostela, spolu s desítkami svých spolubojovníků. Jeho jméno se dnes objevuje pouze v zaprášených seznamech ztrát a vojenských archivech, jako tichá připomínka tisíců mužů, jejichž ambice a životy byly semlety koly velmocenské politiky 18. století. Přesto jeho příběh fascinuje historiky jako symbol provázanosti tehdejší Evropy.

Další informace: 120 dní Sodomy, 11. massachusettský pluk.