Hansueli Anthamatten

Hansueli Anthamatten (zemřel 1745) byl švýcarský žoldnéř, který bojoval v řadách francouzské královské armády během válek o rakouské dědictví. Padl v roce 1745 v bitvě u Glashütte v Sasku během střetu s rakouskou císařskou armádou (Kaiserliche Armee).

Anthamattenův osud byl typickým příkladem tehdejšího fenoménu švýcarských regimentů, které byly po staletí považovány za elitní pěchotu Evropy. Švýcarsko, ač politicky neutrální, exportovalo své muže jako profesionální vojáky do služeb cizích mocností, nejčastěji právě Francie. Pro muže z horských kantonů byla služba pod bílou vlajkou Bourbonů cestou, jak uniknout chudobě a získat vojenskou slávu, i když to často znamenalo bojovat proti přesile v cizích zemích. Rok 1745, kdy Anthamatten vydechl naposledy, byl pro války o rakouské dědictví zlomový. Evropa byla v plameni kvůli sporům o nástupnictví Marie Terezie a Sasko se stalo jedním z hlavních dějišť těchto mocenských přetahovanou. Bitva u Glashütte, ležícího v Krušných horách jižně od Drážďan, představovala brutální střet v nehostinném terénu, kde disciplína švýcarských formací čelila houževnatosti rakouských císařských vojsk. Podmínky na bojišti byly pro pěšáky Anthamattenova typu drsné. Bojovalo se v sevřených řadách za ohlušujícího hřmotu dělostřelectva a oblaků střelného prachu, které halily údolí do neprohledné mlhy. Švýcarští žoldnéři byli známí tím, že neopouštěli své pozice ani pod nejtěžší palbou, což sice budovalo jejich pověst neporazitelnosti, ale zároveň to vedlo k děsivým ztrátám na životech, jaké potkaly i samotného Hansueliho. Smrtí v Sasku se Anthamatten zařadil mezi tisíce bezejmenných i známých vojáků, jejichž kosti zůstaly daleko od domovských Alp. Jeho příběh připomíná éru, kdy se hranice států nekreslily u jednacích stolů, ale hroty bodáků a krví mužů, kteří prodali svou věrnost králům za žold a příslib dobrodružství. Glashütte se tak pro něj nestalo jen místem bitvy, ale i konečným bodem cesty švýcarského horala v srdci Evropy.

Další informace: 13. texaský pěší pluk, 134. (10. královská saská) pěchota.