Harada Tomokuni
Harada Tomokuni (zemřel 27. ledna 1868) byl japonský samuraj, který v průběhu války Bošin sloužil v jednotkách Šógitai podléhajících šógunátu Tokugawa. Padl v roce 1868 v bitvě u Toba-Fušimi během střetu s pro-císařskou armádou.
Vřava u Toba-Fušimi Bitva u Toba-Fušimi, která se Tomokunimu stala osudnou, nebyla jen obyčejným vojenským střetem; byl to symbolický i faktický konec jedné éry. Přestože šógunské síly měly nad nepřáteli z klanů Sacuma a Čóšú výraznou početní převahu, narazily na moderní evropskou výzbroj a taktiku. Harada a jeho spolubojovníci se ocitli v dešti kulek z pušek Minié, zatímco v rukou třímali tradiční meče a zastaralé muškety, což z jejich odporu činilo akt tragického hrdinství. Elitní sbor Šógitai Jednotka Šógitai, k níž Harada patřil, vznikla jako elitní sbor loajalistů oddaných rodině Tokugawa. Její členové pocházeli převážně z řad nižších samurajů a róninů, kteří odmítali přijmout novou politickou realitu a mocenské ambice císařského dvora. Pro muže jako Harada byla služba v Šógitai otázkou cti a osobní věrnosti svému pánovi, hodnotami, které se v překotně se modernizujícím Japonsku začínaly pomalu vytrácet. Konec světa samurajů Tomokuniho smrt v lednu 1868 předznamenala hořký konec celé války Bošin. Po porážce u Toba-Fušimi následoval ústup šógunských sil na sever a postupné hroucení odporu, které vyvrcholilo pádem hradu Edo. S každým padlým bojovníkem Šógitai mizela jedna kapitola feudálního Japonska, přičemž meče byly definitivně nahrazeny palnými zbraněmi a starý sociální řád musel ustoupit reformám Meidži. Odkaz padlého bojovníka Ačkoliv jméno Harady Tomokuniho nepatří k nejčastěji skloňovaným v učebnicích dějepisu, jeho osud ztělesňuje tisíce bezejmenných válečníků, kteří zůstali věrní tradici až do hořkého konce. V dnešním Japonsku jsou tito muži připomínáni v chrámech a na památnících jako symboly nezlomné loajality a oběti, která byla nutná k tomu, aby se z popela občanské války mohlo zrodit moderní Japonsko.Další informace: 10. srpna, 120. newyorský pěší pluk.