Hasmonean

Hasmoneovská dynastie: Vzestup a pád židovského království Hasmoneovská dynastie byla vládnoucí rodová linie v Judeji, která vládla v letech 140 až 37 př. n. l. s hlavním městem v Jeruzalémě. Dynastii založil Šimon Thassi dvě desetiletí poté, co jeho bratři Juda Makabejský a Jonatán Apphus porazili Seleukovce v makabejském povstání. V roce 63 př. n. l. však do Judeje vtrhla Římská republika, což vedlo k rozpadu království a jeho přeměně v římský klientský stát. Během mocenského střetu mezi Juliem Caesarem a Pompeiem Velikým se Judea zmítala v občanské válce, v níž o trůn soupeřili Hyrcanus II. a Aristobulus II. Smrt Pompeia i Caesara a pokračující nepokoje v Římě sice umožnily Judeji (s podporou Parthů) nakrátko získat zpět určitou míru autonomie, tato svoboda však byla brzy potlačena Octavianem a Markem Antoniem. V roce 37 př. n. l. byl jako král klientské Judeje dosazen Herodes Veliký, čímž hasmoneovská éra definitivně skončila a započala vláda dynastie herodovské. Duchovní a politický odkaz makabejských bojovníků Hasmoneovci nebyli pouhými politickými vůdci; jejich vzestup byl úzce spjat s náboženským odporem proti helenizaci. Povstání, které začalo jako partyzánský boj kněze Matatiáše a jeho synů, se proměnilo v úsilí o očištění Jeruzalémského chrámu od pohanských rituálů. Právě znovuzasvěcení chrámu po vítězství Judy Makabejského dalo vzniknout svátku Chanuka, který se v židovské tradici slaví dodnes jako symbol vítězství světla nad temnotou a svobody nad útlakem. Kulturní střet a vnitřní rozpolcenost Ironií osudu se pozdější hasmoneovští panovníci sami začali přiklánět k helénistickému stylu vlády, proti kterému jejich předkové bojovali. Přijímali řecká jména, razili mince s řeckými nápisy a jejich dvory začaly připomínat paláce okolních helénistických monarchií. Tento odklon od tradičních židovských hodnot vedl k hlubokému rozkolu ve společnosti a k posílení vlivu náboženských skupin, jako byli farizeové a saduceové, jejichž teologické spory zásadně formovaly duchovní krajinu té doby. Územní expanze a zlatý věk Jana Hyrcana Vrchol moci dynastie nastal za vlády Jana Hyrcana I. a jeho následovníků, kdy se hranice Judeje rozšířily do rozměrů připomínajících biblické časy krále Davida. Hasmoneovci dobyli Idumeu, Samařsko a Galileu, čímž sjednotili rozsáhlá území pod židovskou nadvládu. Tato expanze však s sebou nesla i kontroverzní praktiky, jako bylo nucené obracení dobytých národů na judaismus, což později vyvolalo vnitřní napětí, z něhož profitoval i samotný Herodes Veliký, jenž byl idumejského původu. Pád do stínu Říma Konec hasmoneovské moci byl tragickou ukázkou toho, jak bratrovražedné boje o moc otevírají dveře cizím impériím. Když se bratři Hyrcanus II. a Aristobulus II. nedokázali dohodnout na nástupnictví, oba se obrátili na římského vojevůdce Pompeia, aby spor rozsoudil. Řím této příležitosti využil k definitivnímu upevnění svého vlivu v regionu. Ačkoliv se poslední hasmoneovští členové pokoušeli o odpor, diplomatická obratnost a vojenská síla Herodovy rodiny, podporované Římem, nakonec osud kdysi slavné dynastie zpečetila. Galerie Zde by se nacházela mapa Hasmoneovského království v době jeho největšího rozmachu.

Další informace: 13. tanková divize, 153. (8. durynská) pěchota.