Hatfield Mccoy Feud

Krev a prach: Sága rodu Hatfieldů a McCoyů Spor Hatfieldů a McCoyů byl vleklý a krvavý konflikt mezi klanem Hatfieldů z okresu Mingo v Západní Virginii a rodinou McCoyů z okresu Pike v Kentucky. Obě rodiny žily podél břehů řeky Tug Fork, ale dělila je hluboká propast. Bohatí Hatfieldi a chudší McCoyové proti sobě stanuli v řetězci násilí, který odstartovala vražda Asy Harmona McCoye (pravděpodobně spáchaná Jimem Vancem, strýcem „Ďábla“ Anse Hatfielda). Následovaly roky sporů o pozemky bohaté na dřevo, bizarní soud o ukradené prase, zakázaná láska mezi Johnsem Hatfieldem a Roseannou McCoyovou a brutální vražda Ellisona Hatfielda o volebním dni roku 1882. Odplatou za Ellisonovu smrt Hatfieldi popravili tři syny McCoye, což rozpoutalo éru nájezdů, vypalování chýší a lovců odměn. Vše vyvrcholilo bitvou u Grapevine Creek, po níž většina Hatfieldů skončila v poutech a Ellison Mounts na šibenici. Historie psaná olovem V 19. století se angličtí Hatfieldi usadili na obou stranách hranice mezi Virginií a Kentucky. Díky těžbě dřeva zbohatli a získali politický vliv. Naopak McCoyové patřili k nižší střední třídě a jejich jedinou pákou na zákon byl právník Perry Cline. První trhliny se objevily během občanské války. Zatímco Asa Harmon McCoy bojoval za Unii, „Ďábel“ Anse Hatfield a Randolph McCoy sloužili v armádě Konfederace. Když byl Asa v roce 1865 zavražděn konfederačními partyzány, stín podezření padl na Hatfieldy a staré přátelství z fronty se změnilo v nenávist. V roce 1878 se napětí přelilo v otevřený konflikt. Perry Cline se pokusil Hatfieldy připravit o 5 000 akrů lesa pomocí pochybných dokumentů, ale Anse ho u soudu demaskoval. Krátce nato přišla slavná „pře o vepře“, kdy byl Floyd Hatfield obviněn z krádeže prasete Randolpha McCoye. Rozsudek ve prospěch Hatfieldů vynesl paradoxně „Kazatel“ Anse Hatfield (příbuzný žalovaného) a rozhodující hlas dodal Selkirk McCoy, který zradil vlastní krev. Následná pouliční bitka a vražda svědka Billa Statona Samem a Parisem McCoyovými definitivně pohřbily naději na smír. Zakázaná láska a krvavá volební neděle Jako z Shakespearova dramatu působí příběh Johnse Hatfielda a Roseanny McCoyové. Jejich románek během volebního dne vedl k tomu, že těhotnou Roseannu vlastní rodina zavrhla. Láska však nestačila – Hatfieldi ji nepřijali a Johnse se McCoyové pokusili uvěznit. Tragédie vyvrcholila v roce 1882, kdy byl Ellison Hatfield v opilecké rvačce pobodán a postřelen třemi bratry McCoyovými. „Ďábel“ Anse nečekal na soud. Své syny sice nechal naživu, dokud Ellison dýchal, ale jakmile vydechl naposledy, Hatfieldi vzali spravedlnost do svých rukou. Tři bratry McCoyovy přivázali k keřům asiminy a popravili je padesáti ranami z pušek. Masakr o Novém roce a konec války Vrcholem brutality byl nájezd na chýši McCoyů na Nový rok 1888. Hatfieldi dům obklíčili a zapálili. V kouři a plamenech zemřely dvě další Randolphovy děti a jeho žena Sally byla brutálně zbita. Tato událost donutila guvernéry obou států povolat milice. Frank Phillips, neúprosný zástupce šerifa, začal Hatfieldy lovit jako zvěř. Po bitvě u Grapevine Creek byla moc Hatfieldů zlomena. Po desetiletích krveprolití rodiny v roce 1891 uzavřely příměří, které bylo formálně stvrzeno společným podpisem jejich potomků až v roce 2003. Kulturní dědictví: Od nenávisti k turistice Příběh Hatfieldů a McCoyů se stal v americké kultuře synonymem pro nesmiřitelné nepřátelství. Zatímco v 19. století tisk vykresloval aktéry jako „necivilizované horaly“, moderní pohled zdůrazňuje spíše ekonomické tlaky, poválečné trauma a selhání právního systému v izolovaných oblastech. Dnes se místa jejich bojů stala vyhledávanými turistickými cíli. Stezky vedoucí k hrobům padlých nebo k místům slavných přestřelek přitahují tisíce lidí, kteří chtějí pochopit mentalitu „kódu cti“, jenž kdysi ovládal tyto hory. Role žen v rodovém konfliktu Často opomíjeným aspektem sporu je role žen, které v tomto patriarchálním světě trpěly nejvíce. Roseanna McCoyová zemřela se zlomeným srdcem a v chudobě, zatímco Nancy McCoyová prokázala neuvěřitelnou odolnost, když opustila násilnického Johnse Hatfielda a provdala se za Franka Phillipse, čímž zásadně změnila poměr sil v konfliktu. Ženy z obou rodin byly těmi, kdo musely pohřbívat své syny a manžele, a přitom udržovat hospodářství v době, kdy muži trávili měsíce v lesích se zbraní v ruce. Jejich mlčenlivá síla byla pro přežití obou rodů klíčová. Právní důsledky a precedens Spor měl i nečekaný dopad na americké právo. Případ Mahon v. Justice (1888), který se týkal nezákonného odvlečení Hatfieldů z West Virginie do Kentucky k soudu, se dostal až k Nejvyššímu soudu USA. Soud tehdy rozhodl, že i když byl obžalovaný dopaden protiprávně (v podstatě únosem přes hranice státu), nebrání to jeho trestnímu stíhání. Tento rozsudek dodnes ovlivňuje debaty o jurisdikci a vydávání osob mezi státy unie. Moderní usmíření a odkaz pro budoucno Dnes potomci obou rodin pořádají společná setkání, kde místo pušek tasí příbory při rodinných oslavách. V roce 2003 byl podepsán „Oficiální smír“, který symbolicky ukončil nepřátelství před zraky milionů televizních diváků. Příběh Hatfieldů a McCoyů tak dnes slouží jako varování před tím, jak snadno se osobní křivda může zvrhnout v nekontrolovatelný koloběh násilí, ale také jako důkaz, že i ty nejhlubší příkopy lze po čase zasypat.

Další informace: 12. dobrovolnický pěší pluk Illinois, 150. pěší.