Hemu

Hemu Vikramáditja (1501 – 5. listopadu 1556) Hemu Vikramáditja byl císařem říše Súr v období od 7. října do 5. listopadu 1556. Na trůn nastoupil po Ádil Šáhu Súrím. Životopis Hemu se narodil v roce 1501 v Alvaru v Rádžasthánu do hinduistické rodiny skromných poměrů. Než se stal správcem trhu v Dillí za vlády Islám Šáha Súrího ve 40. letech 16. století, živil se jako obchodník s ledkem. Díky svým schopnostem byl jmenován šéfem rozvědky, dozorcem pošt a inspektorem císařských kuchyní. Pro své vojenské nadání byl později povýšen do armádního velení. Po smrti Islám Šáha a Fírúz Šáha Súrího v roce 1553 spojil svůj osud s uzurpátorem Ádil Šáhem Súrím. Vypracoval se na jeho hlavního ministra a úspěšně potlačil 22 afghánských povstání. Hemu rovněž převzal velení nad Ádil Šáhovými vojsky ve válce proti Mughalům. V bitvě u Tughlakábádu v roce 1556 mughalskou armádu porazil a 7. října téhož roku dobyl Dillí. Povzbuzen velkolepým vítězstvím a touhou po suverenitě se prohlásil císařem a přijal titul Vikramáditja. Setřásl tak nadvládu Ádil Šáha, avšak jeho panování netrvalo dlouho. Mughalský císař Akbar porazil Hemua v druhé bitvě u Pánípatu. V nejprudším žáru boje zasáhl Hemua do oka šíp. Poté, co tehdy třináctiletý Akbar odmítl popravit zraněného protivníka, sťal Hemuovi hlavu Akbarův generál Bajram Chán. Cesta z tržiště na trůn Hemuův vzestup je v indických dějinách naprosto unikátní. Jako hinduista z kupecké kasty (Bania) dokázal v silně hierarchizovaném muslimském prostředí říše Súr vybudovat neotřesitelnou pozici. Nebyl jen talentovaným administrátorem, který rozuměl logistice a obchodu, ale projevil se jako geniální stratég. Jeho schopnost velet afghánským vojskům, která byla tradičně loajální pouze vlastním klanovým vůdcům, svědčí o jeho mimořádném charismatu a autoritě. Neporažený generál a osudný šíp Před osudnou bitvou u Pánípatu se Hemu mohl pyšnit neuvěřitelnou bilancí – zvítězil v 22 bitvách v řadě. V druhé bitvě u Pánípatu měl nad Akbarem a Bajram Chánem početní převahu a jeho vítězství se zdálo být na dosah ruky. Historici se shodují, že nebýt náhodného zásahu šípem přímo do oka, který vyvolal v jeho řadách paniku, dějiny Indie mohly vypadat úplně jinak. Mughalská dynastie by pravděpodobně byla vymazána a Dillí by zůstalo v rukou hinduistického panovníka. Symbolika titulu Vikramáditja Přijetím titulu Vikramáditja (v překladu „Slunce hrdinství“) Hemu vědomě navázal na legendární indické krále starověku. Tento krok nebyl jen projevem osobní ambice, ale i silným politickým gestem. Po staletích islámské nadvlády v severní Indii se na trůn v Dillí posadil hinduista, který se neprohlásil pouhým vazalem, ale svrchovaným císařem (Samrat). Tento krátký moment v dějinách bývá indickými nacionalisty vnímán jako záblesk obnovy indické identity. Odkaz a historické hodnocení Ačkoliv Hemuova vláda trvala pouhý měsíc, jeho odkaz v indické paměti přetrvává. Mughalské kroniky, jako například Akbarnama, o něm sice mluví s despektem jako o „pohanském pleticháři“, ale zároveň nechtěně přiznávají jeho neuvěřitelnou statečnost a organizační génius. Na místě, kde byl Hemu popraven, dnes stojí památník (Hemu's Samadhi Sthal), který připomíná muže, jenž se dokázal z prostého prodejce ledku vypracovat až na nejmocnějšího muže subkontinentu.

Další informace: 128. pěší pluk Staryi-Oskol, Rok 1986.