Hengest z Kylefirthu
Hengest z Kylefirthu (narozen 839) byl západosaský fyrdman (domobranec), který sloužil pod králem Æthelredem z Wessexu v bitvě u Ashdownu roku 871.
Hengest nebyl urozeným šlechticem, nýberž svobodným rolníkem, jehož ruka byla uvyklá spíše pluhu nežli jílci meče. Když však dánské „Velké pohanské vojsko“ vtrhlo do srdce Wessexu, Hengest uposlechl královy výzvy a jako člen fyrdu vyměnil pole za štítovou hradbu. Kylefirth, jeho domovina, byla tehdy malou osadou, jejíž přežití záviselo na tom, zda se podaří zastavit vikinskou expanzi dříve, než pohltí poslední svobodné saské království. Během osudného rána u Ashdownu se Hengest ocitl v linii pod vedením mladého prince Alfréda, budoucího krále Velikého. Zatímco král Æthelred setrvával v modlitbách, Alfréd vyrazil do útoku do kopce proti dánským šikům. Hengest byl podle legendy jedním z těch, kteří přečkali první drtivý náraz severských seker a v hustém křoví u osamělého trnitého stromu, jenž se stal středobodem bitevní vřavy, dokázal udržet svou pozici v sevřené formaci. Vítězství Sasů u Ashdownu bylo vykoupeno krví mnoha mužů z Kylefirthu, ale Hengest vyvázl jen s jizvou na levém předloktí. Tato bitva pro něj znamenala zlom; už nebyl jen prostým rolníkem, ale veteránem, který viděl padat dánské krále i jarly. Jeho svědectví o Alfrédově odvaze se později stalo součástí místní ústní tradice, která vykreslovala bitvu nikoliv jako politický střet, ale jako duchovní boj o duši Anglie. Po skončení tažení se Hengest vrátil k obdělávání půdy, ale jeho status ve vesnici se navždy změnil. Jako držitel zbraně a veterán vítězné bitvy požíval vážnosti, která mu umožnila zastupovat Kylefirth při místních sněmech (moots). Zemřel pravděpodobně koncem 9. století, přičemž ve své rodině zanechal tradici služby v domobraně, která pomáhala chránit Wessex i v dalších generacích před neutichajícími nájezdy ze severu.