Henn Bentz

Henn Bentz: Život v dýmu třicetileté války Henn Bentz (narozen 1612) byl rakouský voják, který sloužil v řadách císařské armády během bouřlivého období třicetileté války. Své místo v historii si zajistil především účastí v první bitvě u Nördlingenu v roce 1634, kde se stal přímým svědkem jednoho z nejzásadnějších habsburských vítězství celého konfliktu. Jako mladý muž, kterému bylo v době bitvy u Nördlingenu pouhých 22 let, patřil Bentz k generaci, jež v podstatě nepoznala svět bez války. Císařské vojsko v té době nebylo jen vojenským tělesem, ale drsnou školou přežití. Život řadového vojáka definovaly nekonečné pochody, nedostatečný žold a neustálé balancování na hraně mezi slávou na bojišti a smrtí v důsledku nemocí, které v táborech kosily muže efektivněji než nepřátelské muškety. Bitva u Nördlingenu, do níž Bentz zasáhl, znamenala pro císařskou stranu klíčový obrat. Švédská vojska, do té doby považovaná za téměř neporazitelná, zde utrpěla zdrcující porážku od spojených španělsko-císařských sil. Pro vojáka jako Bentz to znamenalo hodiny strávené v hustém dýmu černého prachu, čelíce nájezdům švédské jízdy a disciplinovaným salvám nepřátelské pěchoty. Právě zde se lámaly osudy Evropy a Bentz byl jedním z tisíců „bezejmenných“, kteří svou krví psali dějiny. Osud Henna Bentze po roce 1634 zůstává, podobně jako u mnoha jeho spolubojovníků, zahalen tajemstvím. Zda přežil zbytek vyčerpávajícího konfliktu, který skončil až Vestfálským mírem v roce 1648, nebo zda padl v některé z pozdějších šarvátek, prameny neuvádějí. Jeho jméno však zůstává zachováno v kronikách jako symbol rakouského vojáka, který v srdci 17. století prošel ohněm největšího náboženského a politického střetu své doby.

Další informace: 144. (5. lotrinská) pěchota, Rimske nepokoje.