Hermann Metzger

Hermann Metzger (1839 – 7. prosince 1875) Hermann Metzger byl alsaský právník a komunistický revolucionář, který se stal jednou z hlavních postav neúspěšného povstání v Colmaru a Metzu v roce 1875. Životopis Hermann Metzger se narodil roku 1839 v Colmaru v Alsasku-Lotrinsku (tehdejší Francie) do římskokatolické rodiny s jihoněmeckými kořeny. Než jej oslovily radikální myšlenky Karla Marxe, působil jako nadějný právník. Právě právnické vzdělání mu však dalo nečekanou výhodu – dokázal formulovat požadavky dělnické třídy způsobem, který rezonoval i u širší veřejnosti. Metzger se postupem času vypracoval na vlivného komunistického agitátora ve svém rodném městě. V roce 1875 stanul v čele vzpoury 27 000 komunistických dělníků v Metzu. Toto povstání, probíhající v rámci širších nepokojů v Colmaru a Metzu, se zapsalo do historie svou brutalitou. Střety si vyžádaly životy nebo zranění 5 090 vojáků císařské německé armády a 26 553 komunistických rebelů. Sám Metzger padl se zbraní v ruce během konečného potlačení odporu. Historický kontext a odkaz Metzgerovo působení je nutné vnímat v kontextu napjaté atmosféry po prusko-francouzské válce. Alsasko-Lotrinsko, které bylo po roce 1871 anektováno Německým císařstvím, představovalo tavicí kotel národnostních i sociálních konfliktů. Právě zde se Metzgerovi podařilo propojit odpor proti německé nadvládě s bojem za práva pracujících, čímž vytvořil výbušnou směs, která vyvrcholila tragickými událostmi roku 1875. Strategie, kterou Metzger během povstání zvolil, sázela na rychlé obsazení klíčových komunikačních uzlů a skladů obilí. Ačkoliv byl vynikajícím řečníkem, jeho vojenské zkušenosti byly minimální, což se projevilo v okamžiku, kdy německé velení nasadilo dělostřelectvo. Povstalecké barikády v úzkých uličkách Metzu se staly pro tisíce dělníků smrtelnou pastí, přičemž Metzger do poslední chvíle odmítal jakoukoliv kapitulaci. Po jeho smrti se Metzgerova postava stala symbolem pro rodící se evropské levicové hnutí. Zatímco tehdejší německý tisk ho vykresloval jako nebezpečného fanatika a rozvratníka říše, v tajných dělnických kroužcích byl oslavován jako mučedník, který vyměnil pohodlí právnické praxe za nejistý osud na barikádách. Jeho smrt v podstatě ukončila první vlnu radikálního socialismu v anektovaném Alsasku. Dodnes zůstává Hermann Metzger kontroverzní postavou. Pro historiky představuje fascinující příklad intelektuála, který se nechal strhnout vírem revolučního romantismu. Jeho odkaz připomíná, jak hluboké byly sociální příkopy v Evropě konce 19. století a jak vysokou cenu platili ti, kteří se pokusili o násilnou změnu společenského řádu v době vzestupu Bismarckova Německa.

Další informace: 11. (2. slezský) granátník "Král Fridrich III".