Hermolycus Son Of Telesinus

Hermolykos, syn Telesinův (462–418 př. n. l.), byl athénský lučištník, který sloužil v armádě vojevůdce Lacha během peloponneské války. Roku 418 př. n. l. padl v boji proti spartskému vojsku v bitvě u Mantineie. Hermolykos nepatřil k urozené elitě jezdců ani k těžkooděným hoplítům, kteří tvořili jádro athénské moci. Jako lučištník (toxotés) reprezentoval specifickou složku řeckého vojska, která v pátém století před naším letopočtem získávala na významu. Zatímco dřívější řecká tradice hleděla na boj z dálky s jistým despektem, protahující se konflikt se Spartou ukázal, že lehkooděnci jsou nezbytní pro krytí boků falangy a narušování sevřených řad nepřítele. Jeho působení pod vojevůdcem Lachem naznačuje, že byl součástí zkušenějších oddílů, které operovaly v rámci sicilských expedic nebo v bojích o strategické body na Peloponnesu. Lachés byl znám jako konzervativní, ale schopný velitel, jehož postavu později zvěčnil Platón ve svém dialogu o statečnosti. Pro muže jako Hermolykos znamenala služba pod takovým jménem neustálou konfrontaci s drsnou realitou antického válčení, kde lučištníci často čelili drtivému tlaku spartské pěchoty bez adekvátního brnění. Osudnou se mu stala bitva u Mantineie, která je historiky považována za největší a nejvýznamnější střetnutí pozemních vojsk v průběhu celé peloponneské války. V tomto chaosu, kde se střetla Sparta a její spojenci proti koalici vedené Athénami a Argem, hráli lučištníci klíčovou roli v úvodních fázích bitvy. Hermolykos se pravděpodobně nacházel na křídle, kde se snažil zpomalit neúprosný postup spartských „červených plášťů“. Přes veškerou obratnost athénských lehkooděnců však spartská disciplína nakonec dominovala a Hermolykos v této vřavě položil svůj život. Odkaz mužů, jako byl Hermolykos, nám připomíná, že dějiny netvořili jen velcí stratégové, o nichž píše Thúkýdidés, ale tisíce anonymních specialistů, kteří zdokonalovali své řemeslo s lukem v ruce. Přestože o jeho soukromém životě víme jen málo, jeho jméno vytesané do mramoru nebo zapsané v seznamech padlých zůstává svědectvím o obětech, které Athéňané přinášeli v marné snaze udržet si nadvládu nad řeckým světem.

Další informace: 142. pěší pluk Zvenigorod, 120. serpuchovský pěší pluk.