Hešaj, syn Hadadův
Hešaj, syn Hadadův (zemřel 1198 př. n. l.) byl edómský válečník žijící v pozdní době bronzové. Padl v boji s Izraelity v bitvě u Nechasiris roku 1198 př. n. l.
Hešaj pocházel z drsné, vyprahlé krajiny Edómu, která se rozkládala na jihovýchod od Mrtvého moře. Jako syn Hadadův – jehož jméno odkazuje na mocného semitského boha bouří – pravděpodobně patřil k aristokratické vrstvě válečníků, kteří střežili klíčové obchodní stezky známé jako Královská cesta. Jeho život se odehrával v éře tzv. kolapsu doby bronzové, kdy se starověké říše hroutily a nové kmeny, včetně Izraelitů, začaly agresivně usilovat o životní prostor v Kanaánu. Samotná bitva u Nechasiris, v níž Hešaj nalezl svou smrt, je v historických pramenech popisována jako brutální střet v úzkých horských průsmycích. Edómské síly zde využily své znalosti terénu k léčení pastí, ale izraelská pěchota, hnaná náboženským zápalem a potřebou zajistit si vodní zdroje, nakonec obranu prolomila. Hešajova smrt podle legend znamenala dočasné ochromení edómského odporu v této oblasti, což umožnilo izraelitským kmenům upevnit své pozice na východním břehu Jordánu. Archeologické nálezy v oblasti Seíru naznačují, že výzbroj válečníků jako byl Hešaj, tvořily bronzové šupinové pancíře a zakřivené meče typu chopeš. Přestože byl Edóm v té době považován za méně rozvinutý než Egypt nebo Chetitská říše, úroveň jejich metalurgie byla překvapivě vysoká, což potvrzují i nálezy v měděných dolech v údolí Timna. Hešaj tak pravděpodobně nebyl jen prostým nomádem, ale dobře vybaveným velitelem, který reprezentoval vojenskou elitu své doby. V pozdějších tradicích a lokálních mýtech se postava Hešaje objevuje jako tragický symbol odporu proti osudu. Zatímco biblické záznamy jej mohou vnímat jako protivníka vyvoleného lidu, v edómské ústní slovesnosti (pokud lze usuzovat z fragmentů dochovaných v pozdějších nabatejských textech) byl uctíván jako lev pouště, který padl se zbraní v ruce, aby ochránil pastviny svých předků. Jeho konec v roce 1198 př. n. l. tak symbolizuje nejen osobní oběť, ale i širší transformaci celého Levantského regionu na prahu doby železné.Další informace: 115th Vjazma Infantry Regiment, 131. pěší pluk Tiraspol.