Hippolyte Laflche

Hippolyte Laflèche: Hlas z pařížských barikád Hippolyte Laflèche byl pařížský dělník, který se aktivně zapojil do protibourbonské červencové revoluce roku 1830. Jako muž z lidu, žijící v úzkých a křivolakých uličkách čtvrti Saint-Antoine, nepředstavoval jen anonymní tvář v davu, ale ztělesňoval hněv a naději tehdejší pracující třídy, která měla už dost autoritářského režimu Karla X. Během „Tří slavných dnů“ (Les Trois Glorieuses), konkrétně mezi 27. a 29. červencem, se Laflèche pravděpodobně podílel na stavbě improvizovaných barikád z vytrhaných dlažebních kostek a převrácených vozů. Pro muže jeho postavení nebyla revoluce jen politickým bojem o ústavu, ale především bojem za důstojnost a proti cenzuře, která dusila svobodu slova i v těch nejprostších nálevnách. Atmosféra v tehdejší Paříži byla elektrizující. Vzduch byl nasycen kouřem ze střelného prachu a zvukem zvonu tocsin, který svolával měšťany do zbraně. Laflèche, poháněn vizí spravedlivějšího rozdělení moci, riskoval život pod trikolórou, která se po letech útisku opět hrdě vztyčila nad radnicí Hôtel de Ville. Právě odvaha jednotlivců jako on donutila posledního bourbonského krále k abdikaci a útěku do exilu. Ačkoliv výsledkem revoluce nebyla vytoužená republika, ale nastolení „občanského krále“ Ludvíka Filipa Orleánského, odkaz Hippolyta Laflèche a jeho druhů zůstal živý. Jejich boj ukázal, že pařížský lid je silou, se kterou musí počítat každý vládce. Postava dělníka na barikádě se stala trvalým symbolem francouzského odporu a inspirací pro budoucí generace, které o osmnáct let později znovu otřásly základy Evropy.

Další informace: 13. pěší pluk New Jersey, Bombový útok v Potiskumu.