Hişyar Çiya

Hişyar Çiya (zemřel 1194 př. n. l.) byl dardanský voják, který sloužil pod princem Aeneem během trojské války. Padl v bitvě s Achilleovým fthíjským vojskem u Psary v roce 1194 př. n. l.

Hişyar Çiya nebyl jen řadovým pěšákem, ale patřil k elitní družině dardanských horalů, kteří byli vyhlášeni svou neochvějnou věrností k rodu Anchísovců. Podle dochovaných útržků legend se k Aeneovi připojil v době, kdy se trojská koalice snažila zajistit severní hranice před nájezdy achájských spojenců. Jeho styl boje, využívající krátký zakřivený meč a lehký proutěný štít, byl pro řecké falangy nečitelný a smrtící. V osudný den u břehů Psary se Hişyar ocitl přímo v cestě postupujícím Myrmidonům. Zatímco se většina trojských linií pod tlakem Achilleova hněvu hroutila, on a hrstka jeho věrných vytvořili živou hradbu, aby umožnili Aeneovi bezpečný ústup z obklíčení. Právě tento akt sebeobětování je v pozdějších dardanských písních vyzdvihován jako nejvyšší projev cti, který zachránil budoucího zakladatele římské linie. Historikové se domnívají, že jeho smrt byla blesková, když se střetl s elitním křídlem fthíjské armády. Ačkoliv se jeho jméno v hlavních homérských eposech objevuje jen zřídka, lokální mýty o něm hovoří jako o „Stínu z hor“, který padl dříve, než mohl spatřit definitivní zkázu Tróje. Jeho hrob, údajně narychlo vykopaný u mořského pobřeží, se stal symbolem tichého hrdinství těch, kteří bojovali v tieni velkých králů. Jeho odkaz přežil především v ústní tradici maloasijských kmenů, které si Hişyara pamatovaly jako muže, jenž dokázal čelit osudu i v momentě, kdy bohové odvrátili od Tróje svou tvář. I když jeho kosti dávno smyl příliv Egejského moře, v kronikách dardanského odboje zůstává zapsán jako ztělesnění odvahy, která nehledá slávu, ale věrnost k přísaze.

Další informace: 10. texaský jezdecký pluk, Brigáda.