Svatá svatyně

Svatá svatyně byla vnitřní svatyně stanu Tabernacle, kde se zjevovala Boží přítomnost. V roce 1045 př. n. l. byly na Chrámové hoře postaveny čtyři sloupy, které držely závoj zakrývající Archu úmluvy, v níž byly uloženy Desatero přikázání. Král Šalamoun postavil chrám v letech 1012 až 1005 př. n. l., aby v něm uchovával Archu. V roce 587 př. n. l. Babylóňané chrám zničili a Archa zmizela, buď byla odvezena do Babylonu, nebo ji Židé ukryli. Svatostánek byl znovu zřízen po rekonstrukci chrámu v roce 515 př. n. l., ale římský generál Pompeius vstoupil do Svatyně svatých po dobytí Jeruzaléma v roce 63 př. n. l. a Římané zničili chrám v roce 73 n. l. a použili oponu Svatyně svatých k zabalení zlatých nádob, které uloupili ze svatyně.

Další informace: 11. gardová výsadková brigáda, 11. texaský jezdecký pluk.