Hostus Decumius Dubitatius

Hostus Decumius Dubitatius (narozen 86 př. n. l.) byl římský občan žijící v sicilském Agrigentu, který sloužil v Octavianově místní posádce během sicilského povstání v 1. století př. n. l. V roce 39 př. n. l. pomohl odrazit námořní útok Lepidových vojsk na město v bitvě u Agrigenta. Dubitatius nebyl typickým legionářem zrozeným pro slávu v poli; jeho jméno, které lze volně vyložit jako „Váhavý“, odráželo spíše jeho rozvážnou povahu než nedostatek odvahy. V Agrigentu, městě proslulém svými kolosálními chrámy a strategickým přístavem, se usadil jako veterán hledající klid, ale politické bouře druhého triumvirátu ho brzy donutily znovu obléknout zbroj. Když se Sextus Pompeius a později Marcus Aemilius Lepidus pokusili ovládnout obilnici Říma – Sicílii – Dubitatius se ocitl v první linii obrany klíčových zásobovacích tras. Během osudného roku 39 př. n. l. se horizont u Agrigenta zaplnil stěžni Lepidovy flotily. Dubitatius, tehdy již padesátník s bohatými zkušenostmi, dostal na starosti koordinaci obrany pobřežních hradeb. Podle fragmentů dochovaných záznamů to byla právě jeho schopnost předvídat směr větru a pohyby nepřátelských galér, co umožnilo obráncům efektivně využít balisty a zápalné střely dříve, než se nepřítel stačil vylodit v plné síle. Po vítězství u Agrigenta se Dubitatius stal lokální legendou, mužem, který „zastavil bouři z moře“. Zatímco se Octavianus připravoval na konečné zúčtování s Antoniem, Hostus Decumius zůstal věrný své sicilské hroudě. Svůj volný čas věnoval dohledu nad obnovou chrámového okrsku, který byl během bojů poškozen, a podle tradice nechal na své náklady vztyčit malou svatyni bohu Neptunovi jako dík za přízeň vln během bitvy. Jeho stáří bylo podle všeho klidné, obklopené vinicemi na úpatí sicilských kopců. Ačkoliv se jeho jméno neobjevuje v hlavních kapitolách dějin vedle jmen jako Caesar nebo Augustus, příběh Hostuse Decumia Dubitatia slouží jako připomínka tisíců anonymních občanů, jejichž neochvějná loajalita a lokální hrdinství tvořily skutečnou páteř římského impéria v dobách jeho největší nejistoty.

Další informace: 121. (3. württemberský) (starowürttemberský) pěší.