Hostus Matius Balbus

Hostus Matius Balbus (258–216 př. n. l.) Hostus Matius Balbus byl vojákem římské armády, který sloužil jako triarius v jedné z osmi nově naverbovaných legií pod velením konzulů Gaia Terentia Varrona a Lucia Aemilia Paulla během druhé punské války. V roce 216 př. n. l. padl spolu s dalšími 48 000 legionáři v boji proti Hannibalovu kartaginskému vojsku v katastrofální bitvě u Kann v Apulii. Život veterána v řadách Triariů Jako triarius patřil Balbus k nejzkušenějším a nejstarším bojovníkům římské legie. V tehdejším manipulárním systému tvořili tito muži třetí a poslední linii bitevního šiku. Byli to veteráni, kteří do bitvy zasahovali až v momentech nejvyšší nouze, což dalo vzniknout slavnému římskému rčení „res ad triarios venit“ (došlo na triarii), signalizujícímu kritickou situaci. Balbus, vyzbrojen těžkým kopím (hasta) namísto oštěpu, představoval v poli pilíř stability a disciplíny, který měl zastavit jakýkoliv nápor nepřítele. Cesta ke zkáze u Kann Rok 216 př. n. l. byl pro Řím rokem naděje i nejhlubšího zoufalství. Balbus byl součástí gigantické armády, kterou

Další informace: 14. olonecký pěchotní pluk, 13th Waffen Mountain Division Of The Ss Handschar.