Hring Steingrimsson

Hring Steingrimsson (zemřel 13. června 1655) byl švédský voják, který sloužil pod velením radního (Ratsherr) Nilsona Kagga během období známého jako Potopa. Roku 1655 padl v boji proti polským silám v bitvě u Černychivci.

Hring Steingrimsson patřil k tisícům mužů, kteří tvořili páteř švédské válečné mašinerie v polovině 17. století. Jako podřízený Nilsona Kagga se ocitl v samém centru konfliktu, který drasticky překreslil mapu severní a střední Evropy. Éra „Potopy“ nebyla jen sérií bitev, ale totální válkou, která Polsko-litevskou unii téměř vymazala z mapy a přinesla do regionu nepředstavitelné pustošení. Bitva u Černychivci, která se Hringovi stala osudnou, byla součástí širšího švédského postupu na východ. Švédská pěchota té doby byla proslulá svou disciplínou a inovativní taktikou, kombinující palbu z mušket s náporem pikenýrů. Nicméně v drsném terénu dnešní Ukrajiny a tváří v tvář odhodlanému polskému odporu a tatarským spojencům byla každá potyčka extrémně riskantní záležitostí. Život řadového vojáka v Kagguově oddílu nebyl jen o slávě na bojišti, ale především o nekonečných pochodech, hladu a nemocech. Steingrimssonova smrt 13. června 1655 přišla v momentě, kdy švédská dominance dosahovala svého vrcholu, avšak odpor místní šlechty a partyzánské výpady začínaly dobyvatelům citelně pouštět žilou. Pro vojáka švédského impéria znamenala tato kampaň buď cestu k rychlé kořisti, nebo, jako v Hringově případě, zapomenutý hrob daleko od domova. Odkaz mužů jako Steingrimsson dnes přežívá především v archivech a regestech, které dokumentují personální složení švédských expedičních sborů. I když jeho jméno neplní hlavní stránky dějepisných knih, jeho osud zrcadlí tragédii celé generace seveřanů, kteří položili své životy za ambice krále Karla X. Gustava na polích a v lesích východní Evropy.

Další informace: 143. pěší, 33rd Jeletz.