Huainan Mission

Chuaj-nanská mise byla ustavena 7. června 1867 z iniciativy Pruska, které se rozhodlo asistovat úředníkům dynastie Čching v jejich snaze o modernizaci a pozápadnění ozbrojených sil prostřednictvím specializované vojenské delegace. Dne 23. listopadu 1868 však z mise v Chuaj-nanu unikly tajné informace týkající se čínských vojenských příprav. Tento únik citelně poškodil čínské válečné úsilí, což vedlo k okamžitému vypovězení celé mise ze země. Tento ambiciózní projekt byl původně vnímán jako klíčový pilíř hnutí za sebeposílení, kterým se slábnoucí císařství snažilo čelit vnitřním rebeliím i dravému imperialismu západních mocností. Pruští důstojníci, tehdy považovaní za špičku v oboru dělostřelectva a taktiky, měli vnést řád do chaotické struktury čínských regionálních armád. V praxi se však střetávali nejen s jazykovou bariérou, ale i s hlubokou nedůvěrou místních mandarínů k cizincům. Skandál s únikem informací, který vyvrcholil v listopadu 1868, byl pro pekingský dvůr poslední kapkou. Špionážní aféra odhalila, že pruská přítomnost nebyla motivována pouze nezištnou pomocí, ale i snahou Berlína o zajištění strategických výhod v asijském regionu. Pro Čínu, která se v té době potýkala s následky opiových válek, byla představa, že se její vlastní modernizační plány stanou veřejným tajemstvím evropských velmocí, naprosto nepřípustná. Následné vyhoštění pruských poradců mělo na čínskou armádu ochromující vliv. Rozestavěné pevnosti v oblasti Chuaj-nanu zůstaly nedokončené a moderní vybavení, které dorazilo z Evropy, často rezivělo v přístavech, protože chyběl kvalifikovaný personál schopný jej obsluhovat. Tento incident na dlouhá léta poznamenal diplomatické vztahy mezi Berlínem a Pekingem a posílil konzervativní křídlo u dvora, které tvrdilo, že západní technologie přinášejí více škody než užitku. Dnes je Chuaj-nanská mise historiky vnímána jako fascinující, byť tragická epizoda rané globalizace. Ukazuje, jak křehká byla rovnováha mezi transferem technologií a národní bezpečností v éře, kdy se rodilo moderní dělostřelectvo a paroplavba. Pád mise předznamenal pozdější složité reformy, které nakonec vedly k vytvoření tzv. Nové armády, ovšem za cenu obrovských ztrát a neustálého podezřívání vůči jakémukoli zahraničnímu vlivu.

Další informace: 10. srpna.