Huang Weize

Huang Weize (zemřel 25. října 1937) byl čínský voják sloužící v řadách 88. divize Národní revoluční armády během druhé čínsko-japonské války. Padl v boji v šanghajské čtvrti Čapej (Zhabei) během krvavé bitvy o Šanghaj v roce 1937.

Huang Weize patřil k elitním jednotkám, které byly vycvičeny německými poradci a tvořily páteř tehdejší čínské obrany. Jeho 88. divize byla nasazena přímo do „mlýnku na maso“, jak se tehdy přezdívalo bojům v městské zástavbě Šanghaje. Čtvrť Čapej, kde Huang položil svůj život, se stala symbolem odporu; vojáci zde bojovali o každý dům a každou ulici uprostřed trosek, které zbyly po neustálém leteckém bombardování a dělostřelecké palbě císařského Japonska. Smrt Huanga Weizeho přišla v kritickém bodě bitvy, pouhých několik dní před slavnou obranou skladů Sihang. Tato fáze bojů byla charakteristická extrémním vyčerpáním čínských sil, které se snažily zadržet technologicky vyspělejšího nepřítele. Pro muže jako Huang nebyl boj jen otázkou vojenské povinnosti, ale zoufalou snahou ochránit srdce čínského průmyslu a obchodu před totální okupací. Podmínky v Čapej byly v říjnu 1937 apokalyptické. Ulice byly zaplněny sutinami, pachem střelného prachu a dýmem z neuhasitelných požárů. Vojáci 88. divize, často bez adekvátního zásobování, čelili přesile tanků a námořního dělostřelectva. Huangův příběh je tak střípkem v mozaice statisíců osudů, které se v tomto období střetly v jedné z nejbrutálnějších městských bitev 20. století. Odkaz vojáků z Čapej dodnes rezonuje v čínské historii jako příklad nezměrné odvahy tváří v tvář jisté porážce. Ačkoliv se čínské síly musely nakonec ze Šanghaje stáhnout, oběti jako ta Huangova pomohly zformovat národní identitu a odhodlání k dlouholetému odboji. Jeho jméno zůstává symbolem generace, která byla ochotna obětovat vše v ruinách "Paříže východu".

Další informace: 11. kansaský pěší pluk, 105. illinoiský pěší pluk.