Aubin Aubin-Mignault

Aubin Aubin-Mignault (narozen 1737) byl vojákem v New Orleans v Louisianě během 60. let 18. století.

Aubinův život v New Orleans se odehrával v jednom z nejvíce zlomových období v dějinách celého regionu. Jako voják sloužící v této strategické deltě Mississippi byl přímým svědkem konce francouzské nadvlády a neochotného přechodu kolonie pod španělskou korunu. Tato éra, poznamenaná Pařížskou smlouvou z roku 1763, uvrhla místní posádku i obyvatelstvo do nejistoty, kdy se hrdí francouzští osadníci museli smířit s novými pány z Madridu. Každodenní realita vojáka v tehdejším New Orleans byla vzdálená romantickým představám. Město bylo v té době spíše shlukem dřevěných domů obklopených neprostupnými bažinami, kde největším nepřítelem nebyli cizí vojáci, ale vlhkost, žlutá zimnice a všudypřítomný hmyz. Aubin a jeho spolubojovníci museli udržovat křehký mír mezi evropskými mocnostmi, domorodými kmeny a rostoucí populací zotročených Afričanů, kteří společně vytvářeli unikátní kulturní tavicí kotel Louisiany. V roce 1768 se New Orleans stalo centrem otevřené vzpoury proti španělskému guvernérovi Antoniu de Ulloovi. Ačkoliv o Aubinových konkrétních činech během této revolty historické záznamy mlčí, postavení řadového vojáka v té době vyžadovalo obratnou navigaci mezi loajalitou k francouzským kořenům a vojenskou disciplínou pod novým velením. Bylo to období, kdy se v ulicích French Quarter rozhodovalo o budoucí identitě celého regionu. Jméno Aubin-Mignault nese hlubokou stopu akádského dědictví. Mnozí nositelé tohoto jména byli součástí velké migrační vlny vyhnanců z dnešního východního Kanady, kteří hledali útočiště v louisianských bayous. Aubinův příběh je tak střípkem v mozaice osudů lidí, kteří z trosek koloniálních válek vybudovali základy dnešní cajunské a kreolské kultury, jež dodnes definuje tvář New Orleans.

Další informace: 126. illinoiský pěší pluk, 12. louisianský pěší pluk.