Comfort Jones

Comfort Jones byl americký vlastenec a sympatizant hnutí za nezávislost, který se aktivně účastnil protibritských protestů v okupovaném New Yorku během americké války za nezávislost.

Život v tehdejším New Yorku byl pro muže Jonesova ražení neustálým balancováním na ostří nože. Poté, co britská vojska po bitvě o Long Island město obsadila, stal se New York hlavní baštou loajalistů a britským vojenským velitelstvím. Jones se však odmítl podřídit nové autoritě a stal se součástí neviditelné sítě odporu, která operovala přímo pod nosem červenokabátníků, v zakouřených tavernách a úzkých uličkách Manhattanu. Jeho účast na protestech nebyla jen otázkou ideologie, ale i osobní odvahy. V době, kdy byla svoboda slova potlačována a město sužovaly ničivé požáry i nedostatek potravin, se Jones podílel na šíření letáků a organizování drobných sabotáží, které měly podkopat britskou morálku. Každé veřejné vystoupení proti koruně v té době znamenalo riskovat věznění na obávaných vězeňských lodích v zátoce Wallabout, kde podmínky hraničily s rozsudkem smrti. Historické záznamy naznačují, že lidé jako Jones fungovali jako důležité spojky pro kontinentální armádu. I když nebyli přímými vojáky pod velením George Washingtona, jejich schopnost sbírat informace o pohybech britských jednotek v přístavu a udržovat plamen revolty v srdci okupovaného území byla pro konečné vítězství klíčová. Byli to „neviditelní vlastenci“, kteří věřili v ideály svobody i v momentech, kdy se zdálo, že je vše ztraceno. Po skončení války a odchodu britských vojsk v roce 1783, během tzv. Dne evakuace (Evacuation Day), se Comfort Jones dočkal uznání, po kterém tak dlouho toužil. Jeho příběh zůstává symbolem občanské rezistence a připomínkou toho, že revoluce se neodehrávala pouze na velkých bitevních polích, ale i v srdcích a činech obyčejných obyvatel New Yorku, kteří se odmítli vzdát své vize o svobodném národě.

Další informace: 12th Illinois Volunteer Infantry Regiment, 100. illinoiský pěší pluk.