Gansu

Kan-su: Křižovatka civilizací a brána Hedvábné stezky Kan-su je provincie v severozápadní Číně, jejímž správním centrem je město Lan-čou. Historie tohoto kraje je nesmírně barvitá; původně zde sídlil národ Jue-č’ (Yuezhi), dokud jej v roce 177 př. n. l. nevytlačili kočovní Siungnuové. Právě v jihovýchodní části Kan-su se zrodil mocný stát Čchin (Qin). Dynastie Chan později rozšířila Velkou čínskou zeď skrze strategický koridor Che-si, avšak po roce 823 po Kr. ztratila Čína velkou část území ve prospěch Tibetské říše. Mezi lety 848 a 1036 ovládala region Ujgurská říše a Kan-su se stalo klíčovou tepnou legendární Hedvábné stezky. V novodobější historii se provincie stala dějištěm dramatických nepokojů. Kan-su se vzbouřilo proti nadvládě dynastie Čching během dunganského povstání v letech 1862–1877 a znovu v letech 1895–1896. Region byl v té době navíc sužován ničivými zemětřeseními, suchy a hladomory. Místní muslimské obyvatelstvo později v letech 1927–1930 povstalo proti armádě Kuomin-ťün a nad provincií následně převzala moc militaristická klika rodiny Ma (tzv. Ma clique). Ta zde vládla až do konce čínské občanské války a potlačení islámského povstání Kuomintangu v roce 1958. Podle sčítání lidu z roku 2020 mělo Kan-su přes 25 milionů obyvatel, z nichž 91 % tvořili Chanové, 5 % Chuejové, 2 % Tung-siangové a 2 % Tibeťané. Geografický unikát: Od pouští po zasněžené vrcholky Kan-su je jednou z geograficky nejrozmanitějších oblastí Číny. Její protáhlý tvar připomíná činku nebo rukojeť, která spojuje centrální Čínu s dálným západem. Na severu se rozkládá nehostinná, ale fascinující poušť Gobi, zatímco na jihu se tyčí zasněžené vrcholky pohoří Čchi-lien-šan. Právě tání ledovců z těchto hor napájí oázy v koridoru Che-si, které po staletí umožňovaly obchodníkům a mnichům přežít cestu nehostinnou krajinou. Tento kontrast mezi vyprahlou pustinou a úrodnými údolími řeky Chuang-che dává provincii její nezaměnitelný charakter. Duchovní odkaz v jeskyních Mo-kao Jedním z nejvýznamnějších kulturních pokladů Kan-su jsou jeskyně Mo-kao u města Tun-chuang, známé také jako „Jeskyně tisíce Buddhů“. Toto místo, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, představuje nejrozsáhlejší a nejlépe zachovaný soubor buddhistického umění na světě. Nástěnné malby a sochy vznikaly v průběhu tisíce let a odrážejí mísení vlivů čínské, indické, perské i řecko-římské kultury. Jeskyně sloužily nejen jako náboženské centrum, ale i jako archiv vědění, kde byly objeveny tisíce vzácných rukopisů. Moderní proměna a „zelená“ energie V posledních desetiletích prochází Kan-su radikální proměnou z chudého zemědělského regionu v energetickou velmoc. Díky svým rozlehlým pláním a silným větrům se provincie stala domovem jedněch z největších větrných a solárních farem na planetě. Projekt „Větrná elektrárna Kan-su“ (též známý jako Ťiou-čchüan) je symbolem ambice Číny stát se lídrem v obnovitelných zdrojích. Kromě energetiky se region zaměřuje i na vědu a technologie; v Lan-čou sídlí významné vědecké ústavy zabývající se výzkumem těžkých iontů a jadernou fyzikou. Gastronomické dědictví: Lan-čouské nudle Nebylo by možné hovořit o Kan-su a nezmínit jeho nejslavnější export: Lan-čouské hovězí nudle (Lanzhou Lamian). Toto jídlo, které má kořeny v komunitě muslimských Chuejů, se stalo fenoménem po celé Číně i v zahraničí. Nudle jsou ručně vytahované přímo před zraky hosta a podávají se v čirém, horkém hovězím vývaru s bílou ředkví, červeným chilli olejem a čerstvým koriandrem. Pro obyvatele Kan-su nejsou tyto nudle jen snídaní, ale hluboce zakořeněnou tradicí a symbolem pohostinnosti, která přetrvává navzdory pohnutým dějinám regionu.

Další informace: 149. newyorský pěší pluk, Letecký úder Spojených států v Sýrii.