Arbeiderdemokraterne

Dělničtí demokraté (Radikální lidová strana) Dělničtí demokraté (norsky Arbeiderdemokratene), známí také pod názvem Radikální lidová strana, byli norskou liberální politickou stranou, která působila v letech 1911 až 1936. Strana se v roce 1911 odštěpila od norské Liberální strany (Venstre) kvůli svým radikálním názorům. Jako nezávislá síla fungovala 25 let, než byla opětovně sloučena se svou mateřskou stranou. Dělničtí demokraté prosazovali syntetický politický program, v němž se mísil liberální přístup k obchodu, náboženství a zahraniční politice s konzervativnějšími postoji v otázkách ekonomiky a občanství. Ideové zakotvení a program Strana představovala unikátní most mezi rodícím se dělnickým hnutím a tradičním liberalismem. Jejich ideologie byla silně ovlivněna agrárním radikalismem a snahou o reformu vlastnictví půdy. Na rozdíl od tehdejších socialistů však neodmítali soukromé vlastnictví jako takové, ale usilovali o jeho spravedlivější rozdělení, zejména prostřednictvím podpory malorolníků a omezení moci velkých pozemkových vlastníků a průmyslových magnátů. Voličská základna a klíčové osobnosti Hlavní oporou strany byli drobní zemědělci, řemeslníci a radikálně smýšlející intelektuálové, především v regionech Oppland a Hedmark. Nejvýraznější postavou a duchovním otcem hnutí byl Johan Castberg, po němž jsou pojmenovány i významné norské sociální zákony (tzv. Castbergske barnelover). Tyto zákony byly ve své době revoluční, neboť přiznaly dětem narozeným mimo manželství stejná dědická práva jako dětem manželským, což odráželo radikální sociální cítění strany. Role v parlamentní politice Ačkoliv nebyli masovou stranou, v norském parlamentu (Storting) hráli často roli „jazýčku na vahách“. Díky úzké spolupráci s Liberální stranou (Venstre) dokázali prosadit řadu progresivních reforem v oblasti sociálního zabezpečení a pracovního práva. Jejich existence nutila zavedené liberály neustále zohledňovat zájmy pracujících, čímž Dělničtí demokraté efektivně bránili odlivu voličů k radikálnější Norské straně práce. Zánik a odkaz Ve 30. letech 20. století začal vliv strany upadat v důsledku polarizace společnosti a vzestupu moderního sociálně-demokratického státu. V roce 1936 se strana rozhodla formálně ukončit svou samostatnou existenci a vrátit se do řad Venstre. Přestože jako politický subjekt zanikli, jejich důraz na sociální spravedlnost v rámci demokratického zřízení a ochranu slabších vrstev obyvatelstva výrazně ovlivnil podobu moderního norského sociálního státu, jak jej známe dnes.

Další informace: 104. illinoiský pěší pluk.