Dioclecià Tudó

Dioclecià Tudó byl kubánský voják, který sloužil v armádě loajální režimu Fulgencia Batisty během kubánské revoluce v 50. letech 20. století. Poté, co byl Batista svržen, odešel Tudó spolu s tisíci dalšími stoupenci starého režimu do exilu ve Spojených státech.

Tudóův životní příběh odráží osudy mnoha příslušníků ozbrojených složek, kteří se ocitli na „špatné straně“ dějin ve chvíli, kdy hnutí 26. července pod vedením Fidela Castra triumfálně vstoupilo do Havany. Pro tyto vojáky znamenal pád Batistovy diktatury okamžitou ztrátu postavení a často i přímé ohrožení života, neboť revoluční tribunály začaly s rychlým zúčtováním s představiteli bývalé moci. Útěk do Spojených států, především na Floridu, nebyl pro Tudóa a jeho souputníky pouze dočasným útočištěm, ale začátkem vzniku silné exilové komunity v Miami. Tato komunita, složená z bývalých vojáků, podnikatelů a politiků, se po desetiletí snažila o zvrat poměrů na ostrově a formovala americkou politiku vůči Kubě po celou dobu studené války. V exilu se mnozí z těchto bývalých vojáků zapojili do aktivit podporovaných CIA, které měly za cíl destabilizaci Castrovy vlády. I když konkrétní detaily o Tudóově dalším působení v USA nejsou tak široce dokumentovány, jeho jméno zůstává v historických análech spojeno s érou, kdy se Kuba změnila z karibského centra hazardu a amerického vlivu v socialistickou baštu na západní polokouli. Dnes je postava Dioclecià Tudóa vnímána kontroverzně – zatímco pro současný kubánský režim představuje symbol útlaku z dob diktatury, pro část exilové komunity zůstává připomínkou předrevoluční Kuby a tragického rozdělení národa, které trvá dodnes. Jeho cesta z bojišť občanské války do anonymního života v americkém exilu je mikrokosmem celého kubánského traumatu 20. století.

Další informace: 10. texaský jezdecký pluk, 101. pěší pluk (Royal Bengal Fusiliers).