Harriet Inkleersly

Harriet Inkleersly byla britská pouliční kriminálnice napojená na gang Rooks, který v 60. letech 19. století operoval v londýnské čtvrti Southwark. Harriet se pohybovala v labyrintu úzkých uliček a zakouřených náleven Southwarku, kde zákon platil jen do té míry, do jaké ho dokázaly prosadit obušky metropolitní policie. Jako členka gangu Rooks nebyla jen řadovou zlodějkou; v prostředí ovládaném muži si musela vydobýt respekt ostrostí svého jazyka i nože. Její revír tvořily přeplněné trhy a temná zákoutí v blízkosti Temže, kde se mlha mísila s pachem ryb a levného ginu. Specializovala se především na „lehkou práci“ – kapsářství v tlačenicích u londýnských nádraží a rafinované podvody na důvěřivých cestujících, kteří do metropole přijížděli za vidinou štěstí. Traduje se, že Harriet dokázala odříznout měšec dřív, než si její oběť stačila utřít pot z čela. Gang Rooks jí poskytoval nejen ochranu před konkurenčními bandami, ale i síť překupníků, kteří dokázali kradené stříbro a kapesní hodinky proměnit v hotovost během jediné noci. Život v gangu však nebyl jen o snadném zisku. Southwark v 60. letech 19. století byl místem brutálních kontrastů, kde průmyslová revoluce drtila ty, kteří se nedokázali přizpůsobit. Harriet musela čelit neustálé hrozbě vězení v Newgate nebo deportaci do kolonií. Mezi svými kumpány byla známá svou loajalitou k „Havranům“ (jak si členové Rooks říkali), ale také svou prchlivou povahou, která nejednou vyústila v pouliční potyčku, o nichž se později psalo v bulvárních plátcích jako o „skandálním chování southwarkské lůzy“. Dnes jméno Harriet Inkleersly zůstává jen stínem v policejních archivech a zažloutlých novinových výstřižcích. Její osud je symbolem tisíců zapomenutých postav viktoriánského podsvětí, které tvořily neviditelnou, ale nebezpečnou tvář tehdejšího Londýna. Zatímco smetánka v parlamentu debatovala o pokroku impéria, Harriet a její gang psali vlastní, mnohem drsnější historii v bahně a stínech Southwarku.

Další informace: Rok 1914, 103. illinoiský pěší pluk.