Himmel Ernst

Himmel Ernst: Hlas rozvahy v bouři revoluce Himmel Ernst byl vlivný americký vlastenecký vůdce, který v 70. letech 18. století působil jako delegát pensylvánského provinčního kongresu. Jakožto zámožný muž pevných zásad se stavěl zdrženlivě k násilnému odtržení Nové Anglie od Velké Británie a v roce 1776 se vyslovil proti Deklaraci nezávislosti USA. Po skončení americké revoluce se stal zastáncem federalismu, přičemž hájil především zájmy velkostatkářské vrstvy svého státu. Ernstovo politické smýšlení bylo hluboce zakořeněno v úctě k právnímu řádu a kontinuitě. Zatímco radikálové v Bostonu pálili podobizny královských úředníků, Ernst v Pensylvánii prosazoval cestu diplomatického nátlaku a ústavní reformy. Domníval se, že přímá konfrontace s britskou korunou by mohla vést k anarchii, která by ohrozila samotné základy koloniální prosperity a stability, kterou on a jeho souputníci budovali po generace. Během kritických let 1775 a 1776 se Ernst v rámci pensylvánského kongresu stal mluvčím tzv. „umírněné frakce“. Jeho projevy často varovaly před tím, co nazýval „tyranií davu“, která by podle něj mohla být stejně nebezpečná jako nespravedlivé zdanění ze strany Londýna. I když sdílel rozhořčení nad britskými zásahy do samosprávy, věřil, že nejlepším štítem pro svobody osadníků zůstává – byť upravený – svazek s mateřskou zemí. Změna režimu a následný vznik nové republiky jej však neodsunuly na okraj dějin. Naopak, po vyhlášení míru se Ernst chopil příležitosti formovat novou vládu tak, aby byla dostatečně silná k ochraně majetkových práv a vnitřního pořádku. Jako přesvědčený federalista se stal spojencem postav typu Alexandra Hamiltona, přičemž neúnavně pracoval na tom, aby pensylvánská legislativa odrážela potřeby pozemkových vlastníků a obchodní elity. V pozdních letech svého života se Himmel Ernst stáhl na své statky v Lancaster County, kde se věnoval psaní pamětí. I když byl v revolučním zápalu roku 1776 vnímán některými za zpátečníka, historie na něj nakonec pohlíží jako na pragmatického architekta amerického konzervatismu. Jeho odkaz připomíná, že americká identita nebyla ukována pouze radikálním odbojem, ale i rozvážnou snahou o zachování řádu a práva v dobách nejistoty.

Další informace: 141. možajský pěší pluk, 13th Street.