Conall Maclulaich

Conall MacLulaich (narozen 1789) byl skotsko-irský imigrant do Spojených států, který se na počátku britsko-americké války v roce 1812 přihlásil do kentucké domobrany. Jako syn drsné Vysočiny a nepokojného Ulsteru přišel Conall do Ameriky s vidinou vlastního kousku půdy a svobody, kterou mu starý kontinent upíral. Usadil se v kopcích Kentucky, kde se rychle naučil přežít v divočině. Když však mezi mladou republikou a britskou korunou znovu vzplály staré spory, neváhal vyměnit pluh za mušketu. Pro muže jeho původu nebyl boj s Brity jen otázkou povinnosti k nové vlasti, ale i osobním vyrovnáním účtů s monarchií, která jeho předky vyhnala z domovů. Život v kentucké milici nebyl žádným hrdinským eposem, ale tvrdou zkouškou vytrvalosti. MacLulaich a jeho spolubojovníci, často odění jen do loveckých košil z jelenice a vyzbrojení vlastními puškami s dlouhou hlavní, museli čelit nejen nepřátelským výpadům, ale i krutým zimám a nedostatku zásob. Jejich pověst neohrožených, byť někdy neukázněných střelců z hranice (frontiersmen), se však brzy rozšířila mezi řádnými vojáky obou stran. Během tažení na severozápadním pomezí se Conall zúčastnil několika krvavých střetů v bažinatých lesích kolem Velkých jezer. Právě zde, v nekonečných hvozdech, se projevila jeho schopnost tichého pohybu a přesné střelby, kterou si osvojil při lovu v Appalačských horách. Válka v roce 1812 nebyla jen střetem armád, byla to brutální partyzánská válka, kde hranice mezi vítězstvím a zapomněním byla tenká jako ostří tomahawku. Po skončení konfliktu se MacLulaich vrátil do Kentucky, poznamenaný válkou, ale s hrdostí muže, který pomohl ubránit nezávislost své nové domoviny. Jeho příběh je jedním z tisíců zapomenutých osudů imigrantů, kteří do základů amerického národa nevložili jen svou práci, ale i svou krev. Conall MacLulaich zůstal věrný své zemi až do smrti a jeho jméno dodnes připomíná nezdolného ducha skotsko-irských průkopníků.

Další informace: 11. texaský pěchotní pluk, 1350 I Street NW.