137th Nezhin Infantry Regiment

137. něžinský pěší pluk 137. něžinský pěší pluk byl vojenský útvar carské ruské armády, který byl během první světové války organizačně začleněn do 35. rjazaňské pěší divize. Pluk nesl své jméno po ukrajinském městě Něžin a jeho historie sahá hluboko do 19. století, kdy se formoval jako součást rozšiřování ruských imperiálních sil. Jako součást 35. divize patřil k XVII. armádnímu sboru, který tvořil páteř ruských operací na východní frontě. Během vypuknutí Velké války v roce 1914 byl pluk okamžitě mobilizován a nasazen do krvavých bojů v Haliči. Vojáci 137. pluku se vyznačovali značnou odolností v defenzivních operacích, přičemž jejich největší zkouškou byla účast v bitvě u Tannenbergu a následné operace v Karpatech. Život v zákopech byl pro muže z Něžina krutý; čelili nejen modernímu dělostřelectvu ústředních mocností, ale i drsnému klimatu a logistickým nedostatkům, které ruskou armádu provázely. Významnou kapitolou v dějinách pluku byla účast na Brusilovově ofenzívě v roce 1916. Tato operace, která patří k nejúspěšnějším ruským počinům celé války, vyžadovala od pěších pluků, jako byl ten něžinský, maximální obětavost při prolamování rakousko-uherských linií. Přestože pluk dosáhl taktických vítězství, utrpěl obrovské ztráty na životech, což postupně vedlo k erozi morálky a nárůstu revolučních nálad mezi řadovými vojáky, kteří byli unaveni nekonečným konfliktem. Zánik pluku je neodmyslitelně spjat s událostmi roku 1917. Po únorové revoluci a následném rozkladu disciplíny v armádě se 137. něžinský pěší pluk, stejně jako mnoho jiných jednotek, začal vnitřně drolit. Vojenské výbory začaly zpochybňovat autoritu důstojníků a po říjnovém bolševickém převratu byl pluk oficiálně rozpuštěn počátkem roku 1918 v rámci celkové demobilizace staré armády. Jeho odkaz však zůstává zachován v kronikách vojenské historie jako symbol tragického osudu ruského vojáka na sklonku impéria.

Další informace: Rok 1987, 103. pěší pluk (Royal Bombay Fusiliers).