Ben Tillett

Benjamin „Ben“ Tillett: Hlas z doků, který otřásl Británií Benjamin „Ben“ Tillett (11. září 1860 – 27. ledna 1943) byl britský politik za Labouristickou stranu a poslanec za obvod Salford North. Svůj mandát vykonával ve dvou obdobích: nejprve v letech 1917–1924 (kdy nastoupil po Williamu Pollardu Bylesovi a následně jej vystřídal Samuel Finburgh) a podruhé v letech 1929–1931 (kdy vystřídal Finburgha a jeho nástupcem se stal John Patrick Morris). Životopis Benjamin Tillett se narodil v anglickém Bristolu v roce 1860. Domov opustil už v pouhých osmi letech a po vystřídání několika různých zaměstnání vstoupil ve třinácti letech do královského námořnictva. V 80. letech 19. století pracoval jako dělník v docích a stal se aktivním odborářem. Hrál klíčovou roli v proslulé stávce londýnských dokařů v roce 1889 a později organizoval celostátní stávku v roce 1911. Byl jedním ze zakládajících členů Labouristické strany, kterou zastupoval v parlamentu. V letech 1929–1931 působil jako předseda Kongresu odborových svazů (TUC) a do historie se zapsal především jako vynikající řečník. Cesta z chudoby k moci Tillettovo dětství bylo definováno tvrdou realitou viktoriánské dělnické třídy. Útěk z domova v osmi letech nebyl jen aktem rebelie, ale nutností přežít. Než se stal tváří britského odborového hnutí, pracoval jako cirkusový pomocník i námořník. Tyto drsné zkušenosti mu vštípily hluboký smysl pro nespravedlnost, který později přetavil do své politické kariéry. V Londýně, kde se usadil po službě u námořnictva, viděl na vlastní oči nelidské podmínky, v nichž „muži od vody“ bojovali o každou hodinu práce. Architekt „Dokařského penny“ Zlomovým okamžikem Tillettova života byla velká stávka v roce 1889. Jako zakladatel a tajemník svazu Tea Operatives and General Labourers' Union dokázal sjednotit tisíce nekvalifikovaných dělníků, které tehdejší společnost považovala za postradatelné. Pod jeho vedením a díky jeho neúnavné rétorice si dokaři vydobyli slavné „dokařské penny“ (zvýšení mzdy na 6 pencí za hodinu). Tato událost je historiky považována za zrod „Nového unionismu“ – hnutí, které do odborů poprvé masově zapojilo i ty nejchudší a nejméně kvalifikované pracovníky. Mezi vírou a radikalismem Tillett byl fascinující osobností i díky svému duchovnímu ukotvení. Často do svých projevů vkládal biblické metafory, což mu u dělníků dodávalo auru proroka. Věřil, že křesťanské hodnoty jsou v přímém rozporu s vykořisťovatelským kapitalismem té doby. Jeho slavná věta „Bůh dal lidem zemi, ale ďábel z nich udělal nájemníky,“ rezonovala v zaplněných halách i na ulicích. Přestože byl radikálem, dokázal být pragmatikem, když šlo o zakládání struktur, které by dělníkům zajistily trvalé zastoupení – což vedlo až k založení Labouristické strany. Rozporuplné dědictví a válečná léta Ačkoliv byl Tillett vnímán jako hrdina pracujících, jeho postoj během první světové války vyvolal kontroverze. Na rozdíl od mnoha svých levicových kolegů, kteří byli pacifisty, se Tillett stal vášnivým zastáncem britského válečného úsilí a věřil, že vítězství nad německým militarismem je nezbytné pro svobodu dělnické třídy. V pozdějších letech se jeho vliv v odborech zmenšoval ve prospěch mladších lídrů, jako byl Ernest Bevin, ale jeho odkaz jako muže, který dal hlas „neviditelným“ masám, zůstává v dějinách britského labourismu neoddiskutovatelný.

Další informace: 115th Illinois Infantry Regiment.