Benedetto Cannada

Benedetto Cannada (zemřel 30. dubna 1916) byl italský voják, který během první světové války sloužil v řadách Italské královské armády (Regio Esercito). Padl na jaře roku 1916 při dobývání ledovce Marmolada z rukou rakousko-uherských vojsk během takzvané „Bílé války“. Cannadův osud je nerozlučně spjat s jednou z nejvíce fascinujících a zároveň nejkrutějších front Velké války. Marmolada, známá jako „Královna Dolomit“, se stala dějištěm unikátního střetu, kde se vojáci museli potýkat nejen s nepřítelem, ale především s extrémní nadmořskou výškou přesahující 3 000 metrů, mrazem a nevyzpytatelnými lavinami. Právě zde, v masivu obklopeném ledem, se psaly dějiny vysokohorského válečnictví. Během roku 1916, kdy Benedetto Cannada položil svůj život, dosáhly boje na Marmoladě svého vrcholu. Italská vojska se tehdy snažila vytlačit rakousko-uherské jednotky z jejich strategických pozic na hřebeni. Rakouský inženýr Leo Handl nechal v té době v útrobách ledovce vybudovat proslulé „Ledové město“ (Eisstadt). Šlo o komplex tunelů, kasáren a skladů vytesaných hluboko v ledu, který chránil vojáky před dělostřelectvem i nepřízní počasí, ale pro italské útočníky představoval téměř nedobytnou pevnost. Logistika a přežití v těchto podmínkách vyžadovaly nadlidské úsilí. Vojáci jako Cannada museli do strmých srázů vynášet těžkou výzbroj, munici i potraviny, často po provizorních lanovkách nebo vysekaných schodech. Každý chybný krok v ledovém terénu mohl znamenat pád do hluboké trhliny. Smrt v „Bílé válce“ tak měla mnoho podob – od kulek odstřelovačů až po „bílou smrt“ pod masivními nánosy sněhu, které měly na svědomí tisíce obětí na obou stranách fronty. Dnes je památka Benedetta Cannady a jeho spolubojovníků připomínána v nejvýše položeném muzeu v Evropě, které se nachází přímo na Marmoladě v nadmořské výšce 2 950 metrů. Odkaz těchto mužů zůstává vytesán do skal Dolomit, které jsou dnes vyhledávaným cílem turistů, ale pod jejichž povrchem stále odpočívají pozůstatky vojáků a výstroje, které tající ledovec po více než století postupně vydává zpět světu.

Další informace: 129. (3. západopruský) pěší, 10th arrondissement.